9°C
Paní Harvanová byla ráda, že sehnala brigádu. Práce jí šla od ruky, ten den řezala koberečky do aut. Dodržovala předpisy bezpečnosti práce, měla ochranný oděv a užívala předepsané pracovní pomůcky. Přesto se řízla do ukazováčku. Ruku jí zavázali obvazem a zranění se nezdálo být závažné.
Když ale krvácení neustávalo, zaměstnavatel odvezl zraněnou brigádnici do nemocnice. Lékař prst ošetřil a sešil, ukázalo se, že rána je hodně hluboká a zranění dost vážné. Od té doby byla paní Růžena práce neschopná a docházela do nemocnice na převazy.
Následná rehabilitace trvala několik měsíců, přes všechnu snahu zůstal prst nefunkční, šlachy ukazováčku byly poškozené a zůstaly zkrácené. Navíc se to stalo na ruce, kde již paní Harvanová před lety přišla o palec. „Jsem z toho nešťastná, nemohu sehnat žádnou práci a cítím se neužitečná a zbytečná, jen brečím a hubnu,“ přiznala Blesku paní Harvanová.
Zaměstnavatel byl pro tyto případy pojištěn, pojišťovna vyplatila paní Harvanové 6000 korun. Po několika měsících vyřizování obdržela verdikt také od sociálky, rozhodnutí o invaliditě prvního stupně s měsíční výplatou 510 korun. „Kdybych neměla manžela, asi bych v tu dobu nepřežila, neměla bych ani na základní potřeby.“ Když už nevěděla kudy kam, požádala o pomoc náš tým právníků.
Ombudsman Blesku zasáhl a ihned poslal předžalobní výzvu zaměstnavateli s požadavkem náhrady bolestného, náhrady po ukončení pracovní neschopnosti i náhrady za snížení společenského uplatnění.
Máte nárok na dorovnání ztráty
Zaměstnavatelem byl sepsán záznam a pracovní úraz byl uznán. Klientce byla (pojišťovnou, u které byl zaměstnavatel pojištěn) vyplacena náhrada bolestného, léčebných výloh a náhrada za dobu pracovní neschopnosti.
„Klientka však v důsledku pracovního úrazu ukončila svůj pracovní poměr se zaměstnavatelem a dále není schopna nalézt vhodné zaměstnání, které by mohla vykonávat i přes zdravotní omezení způsobené pracovním úrazem,“ vysvětluje právník.
„Vzhledem k tomu, že se její příjem po pracovním úrazu výrazně snížil, má nárok na dorovnání ztráty na výdělku bývalým zaměstnavatelem,“ dodává právní zástupce. „Bývalému zaměstnavateli jsme odeslali předžalobní výzvu k mimosoudnímu plnění nároků klientky. Pokud se mimosoudní řešení případu nezdaří, budeme nuceni přistoupit k podání žaloby.“
Co potřebujete vědět
Zásadním momentem je uznání pracovního úrazu zaměstnavatelem, obvykle prostřednictvím záznamu o úrazu, ale i v případě, kdy zaměstnavatel úraz jako pracovní neuzná, je možné se odškodnění domáhat, je však nutné úrazový děj prokázat, například pomocí přítomných svědků.
Zaměstnavatelé se často snaží plnění z uznaného pracovního úrazu různými způsoby krátit, například vyplacením pouze některých nároků či jejich poměrnou částí. Je důležité si uvědomit, jaká újma zaměstnanci pracovním úrazem vznikla a na jaká plnění má zaměstnanec nárok.
Zaměstnanec v pracovní neschopnosti či ve stavu, kdy je v důsledku pracovního úrazu omezena jeho způsobilost k výkonu práce, přichází o podstatnou část svých příjmů a náleží mu náhrada ztráty na výdělku vzniklá tím, že v důsledku pracovního úrazu již není schopen dosáhnout stejného výdělku jako dříve.
Ztráta na výdělku nesmí být tím, že zaměstnanec vyhovující práci vůbec nehledá a spoléhá na plnění od bývalého zaměstnavatele. V některých případech se zaměstnavatelé snaží krátit plnění z pracovního úrazu z důvodu porušení předpisů o bezpečnosti práce na straně zaměstnance.
Pokud zaměstnanec předpisy dodržoval, krácení není oprávněné, pokud je zde rozpor, nebude zřejmě zaměstnavatel schopen porušení prokázat a zaměstnanci náleží plná náhrada.
Varování: Neposílejte originály!
Vážení čtenáři, do rubriky Ombudsman Blesku posílejte výhradně kopie dokumentů a fotografií. Dopisy není nutné posílat doporučeně, ale redakce je nevrací. Pokud si příběh Ombudsman Blesku nevybere, jsou okamžitě skartovány!
