„Pokud zaměstnavatel dluží zaměstnanci mzdu, tak by se měl zaměstnanec určitě bránit. Může se totiž stát, že to časem bude zaměstnavatel považovat za samozřejmost, ovšem pro zaměstnance se bude jednat o zásadní zásah do jeho životních potřeb a může se ocitnout v těžké situaci,“ říká právník Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.

Výplata a zákon

*Zaměstnanec má za vykonanou práci nárok na mzdu.

*Mzda je splatná vždy po vykonání práce, a to nejpozději v následujícím měsíci.

*Zaměstnavatel je povinen při měsíčním vyúčtování mzdy vydat zaměstnanci doklad o jednotlivých složkách mzdy. A pozor! Nemusíte dostat do ruky papírovou výplatnici. „Papírová podoba není nutná, elektronická verze je již brána obdobně. Postačí tedy zaslat výplatní pásku např. emailem,“ říká právník Petr Novák.

Jak postupovat při nezaplacení mzdy:

*Nejdříve se pokuste zaměstnavatele vyzvat k zaplacení mzdy. Nejlépe písemně, abyste měli o odeslání výzvy doklad.

*Pokud zaměstnavatel nebude reagovat a dlužnou výplatu vám neuhradí, tak už na nic nečekejte a podejte proti zaměstnavateli žalobu. „Vyplatí se neotálet, protože neplacení mzdy zaměstnancům může být signálem špatné finanční situace zaměstnavatele,“ radí právník Novák.

*Jakmile vám soud nárok na zaplacení mzdy potvrdí, můžete dlužnou částku na zaměstnavateli vymáhat také exekučně.

Kdy můžete podat okamžitou výpověď

Nezaplacená mzda je důvodem i k okamžité výpovědi. „Zákoník práce umožňuje zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud zaměstnavatel nezaplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí splatnosti,“ vysvětluje právník Petr Novák. Mzda je podle něj ze zákona splatná do konce měsíce následujícího po vykonání práce, tedy je potřeba ještě připočítat 15 dnů. „Zde je potřeba odlišit termín výplaty mzdy, který může být stanoven pracovní smlouvou například ke 20. dni v měsíci. Není to však to stejné jako splatnost a pro okamžité zrušení pracovního poměru nehraje výplatní termín roli,“ dodává Novák.

*Vypověď si ale předem promyslete. Tahle možnost je vhodná hlavně pro ty, kteří už u daného zaměstnavatele nechtějí pracovat.

*Okamžitá výpověď má ale jednu zásadní výhodu, kromě dlužné částky totiž máte nárok i na náhradu mzdy. Ta je ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Zákonem je stanovena minimální délka výpovědní doby dva měsíce. Pokud by měl zaměstnanec sjednanou delší výpovědní dobu než dva měsíce, tak mu bude náležet náhrada mzdy za tuto delší dobu.

Šéf v insolvenci

Skončil váš šéf v insolvenci a vy se teď oprávněně bojíte o své vydělané peníze? „Pokud by zaměstnavatel skončil v insolvenčním řízení, tak může zaměstnanec uplatnit své mzdové nároky u kteréhokoliv úřadu práce,“ objasňuje právník. Jedná se totiž o ochranu zaměstnance, kterému místo zaměstnavatele bude za stanovených podmínek platit stát.

*Zaměstnanec může požadovat mzdu za 3 kalendářní měsíce.

Zaměstnanec si může sám vybrat, za které měsíce v tzv. rozhodném období uplatní mzdové nároky. *Tyto nároky je možné uplatnit písemně na tiskopisech úřadu práce.

Navrhněte insolvenci

Neplatí šéf mzdu nejen vám, ale i další zaměstnancům? Víte o pohledávkách, které sou minimálně 30 dní splatné, ale šéf je neuhradil? Můžete navrhnout, aby s ním bylo zahájeno insolvenční řízení.

„Po třech měsících nevyplacení mzdy je dobré zvážit podání vlastního návrhu na zahájení insolvenčního řízení,“ radí právník Novák. Tzv. rozhodné období je totiž časově ohraničený úsek a budete-li vyčkávat více než tři měsíce, je zde možnost, že se peněz nedočkáte.

*V případě řádného a včasného uplatnění vám pak mzdu může kompenzovat úřad práce, jak je uvedeno výše.

*A pozor! Zaměstnanecké insolvenční návrhy jsou osvobozeny od placení zálohy, která může dosahovat až 50 000 Kč.