8°C
Problémy kvůli dceři
Manželé Vlasákovi stavěli svůj dům v Hradešíně tři roky, nastěhovali se v roce 1979. Přízemí dokončili, ale práce na prvním patře se táhly hodně dlouho a po smrti pana Vlasáka ustaly úplně. „A tak máme zkolaudovaný jenom spodek,“ říká paní Božena. „Na ten vršek není síla, ani peníze.“
Dvě dcery – Jana a Petra – se osamostatnily, mají svoje rodiny a žijí zvlášť. Jana se s matkou už osm let nestýká, protože jí odmítla ručit domem za její půjčku.
„Chtěla to na mě v roce 2010, ale já odmítla. Ručit střechou nad hlavou jsem nechtěla,“ popisuje paní Vlasáková. Udělala dobře, protože Jana byla zadlužená opravdu hodně. „Půjčovala si a nesplácela,“ dodává její matka.
Šestina domu vyšla na 114 tisíc
První exekuci za Janu zaplatila, celkem dvaatřicet tisíc. Pak ještě něco, a ještě. „Exekutorům ale neutekla, nakonec se do dražby dostal i její šestinový podíl na domě, na který měla – stejně jako Petra – nárok jako na dědictví po manželovi,“ vysvětlila paní Vlasáková. Zájemce se objevil až ve třetím kole dražby a zmíněnou šestinu stavby koupil za 114 000 korun. „Já tolik dát nemohla, kde bych na to vzala,“ krčí rameny Božena Vlasáková.
Šestinu domu vydražila společnost Lendress, s.r.o., zastupovaná jednatelem Markem Juchelkou. V prvním dopise paní Vlasákové ze 4. ledna tohoto roku ji o tom informoval a navrhl jednání „za účelem vyřešení spoluvlastnictví.“ Posléze nabídku zrušil a požadoval, aby mu většinová majitelka, tedy paní Vlasáková, buď umožnila jeho šestinu nemovitosti využívat, nebo mu z ní platila nájem.
Nový spolumajitel chce nájem
„Já to odmítla s tím, že dům stojí na mém pozemku a vstup na něj můžu nebo nemusím povolit, že o jeho šestinu se musím starat a udržovat ji – topit, uklízet a podobně. A že s částkou, kterou jako nájemné požadoval, nesouhlasím,“ říká paní Vlasáková.
Marek Juchelka požaduje měsíčně 3 516 korun a nabízí 111 korun rovněž za měsíc jako úhradu za užívání pozemku Boženy Vlasákové. Na dotaz Blesku jednatel Lendress s.r.o. Juchelka řekl, že ceny mu spočítal soudní znalec. „Dávám si velký pozor na to, abych měl na všechno kulaté razítko.“
To mu na svůj posudek dal znalec v oboru oceňování nemovitostí Pavel Šmíd. „Vycházel jsem ze srovnání cen nemovitostí v okruhu deseti kilometrů od místa, kde žije paní Vlasáková,“ řekl. Paní Vlasáková se obrátila na Ombudsmana Blesku. „Opravdu mi šestinový spolumajitel může takhle diktovat? Můžu se nějak bránit?“ ptá se.
Spoluvlastnictví je dáno zákonem, říká ombudsman
Ombudsman Blesku JUDr. Hartman vysvětluje: „V praxi to vypadá tak, že je-li nemovitost ve spoluvlastnictví tří osob, tak jako v tomto případě, mají právo všechny tyto osoby užívat dům jako celek.“
Spoluvlastníci mají i povinnosti. „Mezi ně řadíme hrazení nákladů vznikajících při správě věci, jako je její údržba, a to v takové výši, která odpovídá velikosti podílu spoluvlastníka. Za tímto účelem má spoluvlastník, v tomto případě pan Juchelka a druhá dcera paní Vlasákové, požadovat vyúčtování, jak bylo s věcí nakládáno, což obvykle bývá jednou ročně,“ píše dál JUDr. Hartmann. Mezi práva spoluvlastníků patří právo s věcí nakládat, užívat ji a podílet se na rozhodování o ní, včetně přístupu – proto jim ho musí paní Vlasáková umožnit, a to i tehdy, pokud dům spolumajitel trvale neobývá.
„Nachází-li se budova na pozemku, ke kterému nemá vlastník, popřípadě spoluvlastník budovy vlastnické právo, a neexistuje-li jiná možnost přístupu do budovy než přes pozemek soukromého vlastníka, je majitel pozemku – v tomto případě paní Vlasáková – povinen povolit majiteli či spolumajiteli budovy přístup k ní,“ vysvětluje ombudsman Blesku.
Nájem platit nemusí
Mezi další práva spoluvlastníka patří právo nájmu. V tomto případě je nutný souhlas většiny spoluvlastníků, aby k nájmu vůbec mohlo dojít. Nejprve musí být uzavřena smlouva o nájmu, v tomto případě písemnou formou. Paní Vlasáková tedy nemůže – stejně jako spolumajitel nemovitosti pan Juchelka – „… jednostranně uplatňovat nárok na nájemné, jestliže nedošlo ke vzniku nájmu,“ poznamenává JUDr. Hartmann. „Pokud spolumajitelé nemovitosti nenajdou shodu, měli by zvážit, zda nenastal čas tento vztah ukončit, ať už prodáním podílu, či plným zrušením spoluvlastnictví,“ uzavírá Ombudsman Blesku
