Paní Kardová sázela loni na své dolní zahradě kedlubny. Bylo teplo, zpotila se a zničehonic ji do horního rtu něco píchlo. „Bylo to bodnutí od včely z Růzhova včelína,“ je přesvědčena dodnes. „Vytáhla jsem si žihadlo, stačila dojít domů a tam jsem začala umírat.“ Hlava se jí točila, všechno kolem jako by někam odplouvalo a v uších hučelo. Léky ani injekci nebo sprej u sebe ještě neměla, a tak si vybavila radu lékaře – po žihadle pomůže hlt alkoholu. „Napila jsem se přímo z láhve vodky, a protože doktor taky řekl, že za žádnou cenu nesmím usnout, zavolala jsem kamarádce a poprosila, aby na mě mluvila a mluvila,“ vybavuje si v paměti. Od té doby s sebou nosí pohotovostní taštičku s léky, které jí po včelím bodnutí pomohou. Zatím ji nepoužila.

S Marií Růzhovou, manželkou včelaře, se paní Kardová přátelila dlouhá léta a mnohokrát ji prosila, aby počet úlů omezili. „Ten její, jak přišla na včely řeč, okamžitě odešel. Za jeho táty, který se včelami začínal, tam měli asi čtyři úly a to jsme tolerovali, ale devětadvacet? To už je opravdu o život,“ tvrdí paní Kardová. Když se sousedi k ničemu neměli, stěžovala si na obci a pak i na místním úřadu v Sedlčanech, na přestupkové komisi. Ta sice loni 25. září zasedla, jednala, ale k ničemu nedošla. Na dopis Ludmily Kardové Českému svazu včelařů (ČSV) odpověděl jeho právní zástupce s tím, že z hlediska legislativy je vše v pořádku. Že zákon neurčuje ani vzdálenost úlů od sousedního pozemku a že alergie je subjektivní stav člověka. „Obecně platí, že alergický člověk se musí chránit a omezovat ve svém životě sám. Nemůže spravedlivě požadovat, aby se omezovalo jeho okolí,“ odepsal právní zástupce ČSV JUDr. Karel Poupě paní Kardové loni 15. listopadu.

Josef Růzha je přesvědčen, že pravda je na jeho straně. Před česna úlů (tj. před výletové otvory, pozn. aut.) umístil síťovinu, která brání včelám v přímém letu. „Musejí tak letět víc než dva metry do výšky, a jsou proto vysoko nad sousedčinou zahradou,“ vysvětlil. A protože už je dědečkem, dodává, že jeho vnuci i jedenapůlroční pravnuk se mezi včelami na zahrádce běžně pohybují. „Nikdy se nikomu nic nestalo. Ani nikomu dalšímu z Kosovy Hory. Včelaří nás tu devětadvacet a někteří mají – jako já – včelíny uvnitř obce,“ argumentuje pan Růzha, jinak předseda místní včelařské organizace. Co prý paměť sahá, nikoho z místních včela nebodla, neví se o tom. Podle slov pana Růzhy jsou jeho včely kraňského plemene a jejich vlastností je mírnost. „Vždyť sousedka ani neví, co ji píchlo. Mně řekla, že tam žádné žihadlo neměla. Klidně ji mohla bodnout vosa nebo něco jiného,“ brání muže a jeho včely paní Marie Růzhová.

Pokvetou stromy, bude hůř

Chovatelé včel vědí, že nesnášejí výpary alkoholu, hluk a vibrace. „Taková sekačka je může vyprovokovat, ale hranice pro jejich útok je zhruba deset metrů od úlu,“ říká Josef Růzha. „Když si sousedka začala stěžovat, obrátil jsem se s konzultací na Augustina Uváčika, kterému se říká střešní včelař a který má na střechách v Praze desítky úlů. Potvrdil mi, že včelařím správně,“ shrnuje Josef Růzha. Paní Ludmila Kardová mezitím v hrůze očekává teplé dny. Sousedovy včely opustí úly, rozlétnou se po okolí, a tedy i na její zahrady. „Budu se tam bát vkročit, přece ale nemůžu sedět doma a nikam nechodit,“ říká se strachem v hlase. „Až mi rozkvete meruňka a další stromy, bude to tady hučet. A já se budu bát, že to nepřežiju. Proto jsem Ombudsmana Blesku poprosila o pomoc. Co mám a můžu dělat?“

Rada Ombudsmana Blesku: Spor vyřeší soud

Paní Ludmile Kardové dávají právní předpisy možnost bránit se u příslušného soudu a požadovat, aby se pan Růzha zdržel obtěžování včelami. Aby však byla paní Kardová s žalobou úspěšná, musí soud dojít k závěru, že dochází k obtěžování včelami nad míru přiměřenou poměrům. Ombudsman Blesku Roman Moussawi předpokládá, že soud bude vždy posuzovat, zda v dané lokalitě je zalétávání včel i ve srovnání s jinými lokalitami běžné. „Obecně velká šance přesvědčit soud, že včely obtěžují nad míru přiměřenou, je ve vilové čtvrti a malá šance uprostřed zemědělských usedlostí,“ píše ombudsman Moussawi. Větší šanci mají alergici, i k tomuto totiž soud přihlíží. „Rozhodně se neztotožňuji s právním názorem, že tuto skutečnost soud nebude zohledňovat. Pokud může včelí bodnutí ohrozit na životě, bude moje právo nebýt »obtěžován včelami « silnější, protože mě pak včely logicky obtěžují i ohrožují mnohokrát více než nealergika,“ dodává ombudsman Blesku.

Další věcí, kterou soud prozkoumá, bude to, jaké opatření pan Růzha učinil, aby jeho včely paní Kardovou co nejméně obtěžovaly. „Umístění síťoviny tedy rozhodně hraje ve prospěch pana Růzhy,“ je přesvědčen ombudsman. Dá se předpokládat, že soudy budou »bránit« žalovaného, pokud učiní skutečně kroky k tomu, aby k obtěžování jeho včelami nedošlo. Pravděpodobně bude v daném případě chtít soud také slyšet nějakého odborníka – včelaře, aby se od něj dozvěděl odborné věci o chovu včel, související s tím, jak se dá omezit jejich obtěžování okolí, zda jich na daném místě třeba není chováno mnoho, zda je to běžné, aby včely byly tak blízko obydlí, zda jde například o druh, který není tak nebezpečný apod. „Nakonec bude záležet na soudu, jak situaci zhodnotí a zda dojde k závěru, že včely obtěžují nad míru přiměřenou poměrům, a vyhoví žalobě, nebo dojde k závěru, že obtěžování v dané míře bude muset paní Kardová nadále snášet,“ uzavírá ombudsman Blesku Roman Moussawi s tím, že v praxi je vždy lepší alespoň nějaká dohoda mezi sousedy než nejistý výsledek soudního sporu.

Všechny případy Ombudsmana Blesku naleznete: ZDE!!!

VIDEO: „Montážníci mi zpackali okna,“ nadává paní Dvořáková. Firma to odmítá

Video
délka: 02:07
1080p 720p 480p 360p 240p

„Montážníci mi zpackali okna,“ nadává paní Dvořáková. Firma to odmítá Blesk TV

Fotogalerie
3 fotografie