Každý podzim shrabe ze svých záhonů a trávníku paní Veselá nejméně patnáct pytlů ořešákového listí. Ořechy jí ale ani nenapadne jíst. „Uvízly by mi v krku. Drtím je a dávám do krmítka ptáčkům,“ říká. Před lety, když ještě neměla potíže s páteří, všechnu ořešákovou »biomasu« vracela sousedům přes plot. Teď už to nejde, neuzvedla by pytel.

Z jiného soudku

Řadové domky, kde se tichá válka sousedů odehrává, kdysi patřily ministerstvu dopravy. Nájemníci si je v roce 2010 odkoupili a teprve tehdy paní Veselá zjistila, že horká voda z jejího bojleru teče zazděnými trubkami k sousedovi. „Za starého režimu to nikomu nevadilo a také se nevědělo, že domky tak postavili. Jenomže teď je situace jiná a já souseda dotovat nemůžu,“ říká paní Veselá. Trubky zaslepila a čekala, že soused navrhne nějaké vyrovnání. „Místo toho byl hrubý, že prý mu kvůli mně neteče voda a musí předělávat vedení,“ vysvětluje žena. První konflikt byl na světě. Další se už točily kolem ořešáku.

Pořezat?

Podzim se pro Irenu Veselou pravidelně mění v noční můru. Hrabe listí, sbírá ořechy, které jí barví dlaždice chodníku i fasádu domu, a čistí okapy od »špuntů« z listí. Soused jí prý nikdy pomoc nenabídl. Advokát jí navrhl žalobu a soud, úředník ze životního prostředí doporučil odřezání přesahujících větví, ale jedním dechem dodal, že pokud by se strom vyvrátil, mohla by být paní Veselá obviněna z jeho poškození a riskovala by postih. „Proto jsem požádala o radu ombudsmana Blesku,“ svěřila se Irena Veselá. „Na soud nemám peníze. Jak z toho ven, nevím.“

JUDr. Jiří Hartmann: Zákon řeší i sousedské vztahy

Úpravu vzájemných sousedských vztahů řeší zákon č. 89/2012 Sb. Paní Veselá má v zásadě dvě možnosti postupu, soudí ombudsman Blesku Jiří Hartmann. „První možností je skutečně domáhat se žalobou u soudu, aby se soused zdržel toho, že na pozemek čtenářky padá v nadměrném množství listí z jeho stromu, a podnikl proti tomu na své náklady kroky, které tomu zabrání,“ tvrdí Hartmann.

Občanský zákoník umožňuje podle něho i jiné, praktičtější řešení. V určitých situacích může vlastník sousedního pozemku odstranit větve nebo kořeny stromu, které přesahují na jeho pozemek. „Podmínkou takového postupu je, že tyto přesahující větve nebo kořeny působí škodu nebo jiné obtíže, které převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu,“ říká ombudsman Blesku a dodává: „Pokud to neudělá majitel stromu sám a v přiměřené době.“

Pokud dojde k takovému odstranění vhodným způsobem, v zásadě by to nemělo mít vliv na odpovědnost za případný následný vývrat stromu. Lepší je tuto operaci svěřit odborníkům, kteří by měli větve odstranit šetrně a takovým způsobem, aby nevznikla na stromu žádná škoda. Konečná odpovědnost za správný postup by pak ležela i na nich. Poškození stromu, které by mělo za následek jeho vývrat, by muselo být přímo zapříčiněno nešetrným odstraněním větví čtenářkou. To by navíc musel soused dokázat u soudu.

VIDEO: Motážníci jí zpackali okna. Firma to odmítá.

Video
délka: 02:07

„Montážníci mi zpackali okna,“ nadává paní Dvořáková. Firma to odmítá Blesk TV

Fotogalerie
4 fotografie