„Manžel žije v tomhle činžáku 50 let, problémy s plícemi má až v posledních letech. Na nádor plic nám zemřela i milovaná fenka,“ řekla žena reportérům Blesku. Protože se prý v jejich bytě objevují vlhké mapy na stěnách v pětiletých intervalech, musí Ingerovi pravidelně malovat (Blesk navštívil seniorku zrovna, když měla čerstvě vymalováno – pozn. redakce).

Seniorka se domnívá, že podmáčené zdi jsou problémem celého domu, proto se obrátila na předsedkyni SVJ. Ta jí údajně poradila, aby si na plísně koupila větrák a desinfekci.

„Náš dům je z roku 1930. Má vlhké, popraskané stěny. Ve sklepě jsou dokonce viditelné plísně a zeď, která vede do mého bytu, je úplně vlhká,“ řekla reportérům. Protože se Ingerovi obávají o zdraví, nechali si na vlastní náklady vyhotovit odborný posudek od Státního zdravotního ústavu. Výsledek potvrdil, že výskyt plísní výrazně překračuje povolený limit.

Slávka Ingerová se zlobí, protože představenstvo SVJ plísně a vlhkost v domě neřeší: „Pozvali jsme i technika z firmy, která provádí vysoušení zdí. Když dům prohlédl, řekl, že je celý podmáčený a že vyžaduje okamžité odvlhčení. Jinak nám za 15 let spadne na hlavu.“

Důchodkyně nechápe, proč přispívá každý měsíc do fondu oprav, když vedení pak peníze nechce uvolnit na odvlhčení domu. Na doporučení zdravotního ústavu už podala námět k šetření na stavební úřad.

Ten by měl vyslat technika, který posoudí stav domu. Následně pak může nařídit, aby bylo provedeno odborné odvlhčení. „Doufám, že se s plísněmi zatočí a my budeme zase zdraví. Manžel je už počtvrté v nemocnici během půl roku,“ shrnula svůj příběh seniorka, která doufá, že jí Ombudsman Blesku poradí, jak nepříjemnou situaci řešit.

Blesk kontaktoval místopředsedkyni i předsedkyni SVJ, obě ale mají na plísně jiný názor. „Vím, že se tady našla vlhkost v domě, ve sklepě… ale hlavně je v domě byt, který nám nepatří, a ten je plný plísně! Budeme to nějak řešit, už máme rozpracovaný návrh,“ řekla reportérce Blesku místopředsedkyně, paní Luxemburková.

„Já o žádných plísních nevím. Pozvali jsme několik odborníků a žádné plísně nenašli. Ať přijde paní Ingerová s posudkem na schůzi, můžeme se o tom pobavit, ale pouze o celkovém opláštění budovy. Co se týče plísní v jednotlivých bytech, tak k nim dochází zejména nedostatečným větráním,“ tvrdí zas předsedkyně Klára Sekotová.

Blesk oslovil stavební úřad Prahy 10, pod který dům v Ruské ulici ve Vršovicích spadá. „Případu manželů Ingerových se intenzivně věnujeme od půlky září, kdy nám paní Ingerová tento problém poprvé nahlásila. Neprodleně jsme stanovili termín kontrolní prohlídky na den 8. října. Už nyní nicméně zjišťujeme, jak můžeme paní Ingerové v této těžké situaci pomoci. Problém je v tom, že dům, ve kterém manželé Ingerovi bydlí, nám nepatří. I tak ale využijeme všech zákonných možností, jak zajistit, aby se SVJ o problém zajímal a řešil ho. Paní Ingerové v první řadě poradíme například to, že pro vymožení práv bude vhodný odborný posudek, který vymezí příčiny vzniku plísní a zároveň navrhne způsob, jak postupovat pro odstranění příčin plísní. Pro paní Ingerovou je důležité disponovat posudkem, který potvrdí, jak plíseň vznikla a co je třeba pro její odstranění, neboť na základě toho může vymoci svá práva.

Ignoraci vedení si nenechte líbit

Podle právníka Petra Nováka z Vaše nároky.cz může v důsledku plísní skutečně dojít k újmě na zdraví. „Následky mohou být vážné, protože může dojít k zápalu plic, alergiím, astmatu, nemocem dýchacího ústrojí, bolestem hlavy nebo svědění očí. Zdravotní problémy, kterými trpí manželé Ingerovi, tedy přesně odpovídají tomu, že byly způsobeny plísní,“ říká odborník. Pokud tedy stavební technik prokáže, že se plísně vyskytují v celém domě, pak není pasivní přístup ze strany výboru společenství vlastníků na místě.

„Nutnost provedení nápravy navíc přímo vyplývá z doporučení zdravotního ústavu. Výbor by tak měl přistoupit k patřičným krokům v podobě izolace, odvětrání a odvlhčení domu. Jestliže však výbor odmítá učinění nápravy, tak může být dovozena odpovědnost jeho členů za způsobenou škodu,“ vysvětluje právník. V případě vlastnictví bytu má vlastník právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům spravuje.

„Vlastník jednotky, který platí do fondu oprav, může nahlížet do smluv ke správě domu a stejně tak i do účetních dokladů. Správa domu zahrnuje vše, co je v zájmu všech vlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům,“ říká Novák. Osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků jednotek a jeho statutárním orgánem je výbor, případně předseda.

„Výbor by se měl řádně starat, aby se v domě nevyskytovaly plísně s tím, že by měl neprodleně tomuto stavu zamezit. Pokud se prokáže, že k poškození bytu dochází v důsledku závad na společných částech domu (posoudí odborný stavební technik), hradí vzniklou škodu společenství vlastníků. Splnění této povinnosti se majitel bytu může domáhat soudně,“ radí právník.

Jestliže by se problém s plísní vyskytl v pronajatém bytě, tak platí, že pronajímatel musí udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy. „Jestliže nájemce oznámí výskyt plísně, tak ji pronajímatel musí odstranit v přiměřené době. Pokud by k tomu nedošlo, tak ji může odstranit přímo nájemce a žádat uhrazení nákladů,“ vysvětluje Novák z Vaše nároky. cz.

Nájemce může také žádat slevu z nájemného, protože plíseň by se podle okolností mohla považovat za podstatnou vadu. Důležité je, aby nájemce výskyt plísně oznámil hned, jinak by mu nemusely náležet uvedené nároky. Nezávazně na tom, zda je byt v osobním vlastnictví či v nájmu, může se uživatel obrátit na stavební úřad.

Video
Video se připravuje ...

Ombudsman plíseň Eva Fraňková, Jan Brunclík, Lukáš Červený

Fotogalerie
6 fotografií