Problematický pozemek u Kácova zdědila paní Eva po mamince. „Hranice nebyly nikdy řádně vytyčeny. V minulosti se na náš, stejně jako na ostatní přilehlé pozemky, chodilo přes les, který patřil městu,“ říká paní Eva.

Postupem času ale město všechny pozemky v okolí rozprodalo. Z jedné strany je potok, z další jsou kopcovité stráně. Okolní pozemky navíc nedávno koupil nový majitel.

Manželé už dlouho přemýšlejí, jak s pozemkem naložit. „Dříve existovala takzvaná služebnost, tedy povinnost nechat chodit sousedy přes pozemek. Jak ale v dnešní době přimět sousedy zapsat věcné břemeno?“ ptá se pan Josef.

„Bez cesty je pozemek bezcenný a neprodejný,“ shodují se manželé. Už v roce 1992 žádala maminka paní Evy o vytyčení cesty. Pan Josef našel doma kopii úřední žádosti. „Nevíme, proč se to tenkrát nevyřešilo, máme jen tento dopis,“ vysvětluje Josef.

Manželé se asi před 5 lety informovali na pozemkovém úřadě, ale bylo jim vysvětleno, že se ve stávající situaci nedá nic dělat, protože s majitelkou sousedního pozemku nedošlo k dohodě.

Každým rokem platí důchodci pozemkovou daň za pozemek, na který se nedostanou. Manželé by se rádi této povinnosti zbavili. Rozhodli se zeptat Ombudsmana Blesku a jeho týmu právníků, jestli existuje řešení jejich svízelné situace.

Státní pozemkový úřad Praha: Nechtěli, tak jsme to nechali

Pozemek prošel tzv. komplexní pozemkovou úpravou a měl k němu být zajištěn přístup. „Nedošlo k tomu, protože před lety, kdy se tato úprava dělala, neměli vlastníci pozemků k návrhu realizace pozemkové úpravy žádné připomínky,“ říká vedoucí oddělení komunikace a marketingu Hynek Jordán.

Na tehdejší parcele, ze které pak vznikla zmíněná parcela, nebylo zapsáno žádné věcné břemeno. Pozemková úprava byla ukončena rozhodnutím Pozemkového úřadu Kutná Hora o výměně vlastnických práv v roce 2005.

V roce 2011 se na nás obrátila paní Černovská ohledně zajištění přístupu na pozemek, aby si mohla nechat pozemek vytyčit. Vyvolali jsme jednání s tehdejšími vlastníky okolních pozemků, abychom se pokusili přístup zajistit např. zřízením věcného břemene, nebo jednoduchou pozemkovou úpravu. Ze strany tehdejších vlastníků sousedního pozemku ale nebyl zájem, neposunuli jsme se dál,“ říká Jordán.

Noví majitelé - nová šance na dohodu. „Vzhledem k tomu, že došlo ke změně vlastnictví na okolních pozemcích, můžeme se nyní pokusit celou věc znovu projednat. Vše je ale v rukou nových vlastníků okolních pozemků. Nechť tedy vyvolá paní Černovská s námi nové jednání a pokusíme se věc řešit,“ radí mluvčí pozemkového úřadu.

Daně platit musíte!

Pokud máte pozemek (nebo jinou nemovitost), tak musíte platit daň z nemovitých věcí. Pokud tedy zrovna náhodou nejste Česká republika, škola nebo třeba muzeum, pak byste platit nemuseli. „Přestože se to může zdát nespravedlivé, tak skutečnost, že manželé Černovští pozemek neužívají, nebo se na pozemek dokonce ani nedostanou, na jejich povinnost platit daň nemá žádný vliv!“ říká právník Moussawi.

„V případech, kdy chybí cesta k pozemku nebo jiné nemovitosti, je ideální dohoda se sousedem, na základě které se zřídí tzv. služebnost stezky. Pokud se nedohodnete se sousedy, což je bohužel taky poměrně častý případ, tak věc ještě není definitivně ztracena,“ říká Moussawi.

O služebnosti rozhodne soud Služebnost stezky může určit soud. „V podstatě to znamená, že tam můžete chodit, mohou tam chodit vaše návštěvy, ale nemůžete tam už vjet třeba autem,“ říká Roman Moussawi. Existuje samozřejmě i právo příjezdu, tedy služebnost cesty. To zakládá právo jezdit přes pozemek jakýmikoli vozidly.

„V praxi však soudy přiznávají právo cesty jen zřídka, zatímco právu stezky naopak téměř vždy vyhoví,“ objasňuje právník. Vyplývá to i z logického faktu, při právu stezky, kdy např. prostě uličkou na okraji sousedova pozemku dojdete třeba ke své chatě, omezujete dotčeného souseda mnohem méně než při právu cesty, kdy mu třeba přes zahradu pravidelně každý den jezdíte autem.

Soud žádosti o zřízení práva stezky/cesty vyhoví, pokud:

1. Skutečně chybí přístup k nemovitosti. Nikoli pokud tam cesta je a žádá-li se jen za účelem pohodlnějšího spojení. Zjednodušeně musí prostě platit, že se jinak k té nemovitosti prostě nedostanete (helikoptéra se nepočítá).

2. Škoda, která vznikne sousedovi zřízením nezbytné stezky, nepřevyšuje výhodu nezbytné cesty. Škodou se myslí zejména omezení vlastníka v možnosti pozemek užívat, narušení jeho soukromí, snížení ceny nemovitosti apod.

3. Nesmíte nepřístupnost nemovitosti sami způsobit z hrubé nedbalosti či úmyslně. Například vlastník pozemku rozdělil pozemek na dva, jednu část prodal, čímž k zbylé části ztratil přístup cesty a následně se obrátil na soud, že chce zřídit právo cesty.

V takovém případě soud (přestože jinak byly splněny všechny podmínky) žalobu správně zamítl. (S nadsázkou by se dalo říct, že zřízení práva cesty není pro »vyčuránky«.)

4. Nakonec ještě počítejte s tím, že budete muset poskytnout úplatu. „Právo stezky či cesty soud vždy zřizuje za náhradu. Budete sousedovi za používání jeho pozemku platit,“ dodává právník.

 

Fotogalerie
7 fotografií