Při telefonickém rozhovoru, který se týkal blížícího se termínu 31. března, do kdy měla být dohoda mezi Íránem a šesticí světových mocností uzavřena, Obama a Merkelová zdůraznili, že (íránské) "rozhodnutí" je nezbytné k "vyřešení problémů, které přetrvávají," uvedl Bílý dům.

O několik hodin dříve i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius vyzval Teherán k dodatečnému úsilí o dosažení dohody.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a nejmenovaný vysoký činitel amerického ministerstva zahraničí dnes ve švýcarském Lausanne, kde vyjednávači rokují, podle agentury Reuters uvedl, že rozhovory jsou mimořádné obtížné, ale seriózní. Americká strana k tomu dodala, že následující dny ukážou, zda je Teherán k nezbytným "těžkým rozhodnutím" připraven.

Íránský prezident Hasan Rúhání před týdnem prohlásil, že se všechny zbývající problémy podaří zvládnout. Washington to považuje za nadějné znamení, že je Teherán k zmíněným krokům připraven.

Podle současného harmonogramu mají být klíčové body dohody dojednány do konce března, další tři měsíce pak mají diplomaté věnovat detailům.

Klíčovou otázkou zůstává, v jakém rozsahu může Írán vyrábět obohacený uran, který je nezbytný pro palivo jaderných reaktorů, ale umožňuje i výrobu atomové bomby. Mocnosti původně chtěly, aby se Írán technologie obohacování vzdal úplně, teď pouze usilují o jeho snížení na míru, se kterou ale Írán nesouhlasí.

Na podzim 2013 se zástupcům šesti velmocí (pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa) podařilo přimět Teherán k částečným ústupkům v oblasti jaderného programu, což umožnilo zmírnit protiíránské sankce. K jejich úplnému zrušení je však potřeba trvalá dohoda o omezení programu.