Podle šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové diskutují evropští diplomaté o vývoji průběžně a jejich nynější hodnocení situace není pouze kladné či jen záporné.

"Je zřejmé, že situace v oblasti byla v posledních dnech klidnější než těsně před podpisem (minské dohody) a těsně po něm," poznamenala Mogheriniová. V běloruském Minsku bylo 11. února za účasti Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollandea a prezidentů Ukrajiny a Ruska Petra Porošenka a Vladimira Putina už podruhé dohodnuto příměří mezi ukrajinskými silami a východoukrajinskými separatisty, kteří se podle NATO těší všestranné ruské podpoře. Po podpisu dohody však zbraně neutichly: separatisté nejprve vytlačili ukrajinskou armádu ze strategicky významného železničního uzlu Debalceve a teprve poté se situace zklidnila.

Merkelová novinářům řekla, že v úterý prostřednictvím videokonference o situaci spolu s dalšími evropskými politiky jednala s americkým prezidentem Barackem Obamou. "Otázkou je, zda existuje spojitost mezi současnou podobou sankcí a plným prosazením dohody z Minska," řekla kancléřka. Připomněla, že Ukrajina musí mít možnost přístupu ke své hranici s Ruskem. Jen tehdy může být podle Merkelové možné mluvit o obnově územní celistvosti země.

Politici v Evropě se tak podle kancléřky nyní soustředí na "pozitivní aspekt" prosazení dohody z Minsku a ukončení krveprolití. Přesto byly sankce jedním z témat, které s Junckerem dnes Merkelová probírala.

Sám předseda komise poznamenal, že diplomatické kanály do Moskvy je třeba nejen udržet otevřené, ale také je používat. Záporně však odpověděl na dotaz, zda by se v nejbližší době mohl uskutečnit ještě před několika měsíci poměrně obvyklý summit EU-Rusko.

Mogheriniová dnes připomněla, že na dohodnuté stahování těžkých zbraní z frontové linie neměli příležitost dohlížet pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Právě podpora mise OBSE je přitom podle ní i podle Merkelové jedním z důležitých cílů Evropské unie.

Souběžně unie diskutuje o podobě svých sankcí, které vůči Rusku zavedla kvůli jeho podpoře osob porušujících územní celistvost Ukrajiny. Zákaz vstupu a zmrazený majetek v EU má přes 150 lidí z Ruska i Ukrajiny a desítky organizací a firem. Hospodářské sankce omezují například přístup ruských bank a společností k západním financím či zakazují vyvážet do Ruska některé technologie, potřebné třeba pro těžbu ropy. Své sankce zavedly také USA a další země.

EU dlouhodobě zdůrazňuje, že podobu sankcí, které mají Moskvu donutit ke změně přístupu k ukrajinské krizi, hodlá upravit podle vývoje. O vztahu s Ruskem budou hovořit ministři zahraničí EU na své neformální schůzce v Rize koncem týdne. Další schůzka je čeká v Bruselu 16. března, jednání bude přípravou následného unijního summitu.

Právě na něm budou prezidenti a premiéři zemí osmadvacítky o ukrajinské krizi a postoji k Rusku opět diskutovat. Mogheriniová dnes podotkla, že při přípravě tohoto jednání je v trvalém kontaktu také s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Někdejší polský premiér je vnímán jako zastánce tvrdšího postupu vůči Moskvě a jistá "protiváha" Mogheriniové, někdejší italské ministryně zahraničí.

S novináři dnes Mogheriniová hovořila, když představovala záměr Evropské komise znovu promyslet principy unijní "politiky sousedství". Podle eurokomisaře Johannese Hahna, který je za oblast odpovědný, by měla být v budoucnu unie schopna spoléhat se sama na sebe a účinněji samostatně prosazovat ve svém sousedství mír, stabilitu a prosperitu.