Úřady podle deníku systematicky zkoumají minulost přistěhovalců z území bývalé Jugoslávie, kteří v 90. letech zažádali o americká víza. Původem z Bosny jich bylo na 120.000. Mnozí z nich prý v dotaznících po příjezdu do Spojených států neodpovídali pravdivě na otázky, zda sloužili v armádě či se jinak angažovali během tamního konfliktu. Dosud úředníci odhalili asi 300 lidí, kteří imigračním úřadům zatajili pravdu, celkem prý ale podezřelých může být i více než dvojnásobek.

"Čím víc pátráme, tím víc toho nacházíme," uvedl historik Michael MacQueen, který se ve službách imigračního úřadu na pátráních podílí. "Představa, že lidé, kteří v Bosně napáchali takové škody, dostali šanci na nový život, mi připadá nemravná," dodal.

Podle novinářů je mezi podezřelými přistěhovalci řada těch, kteří už získali americké občanství. Deportace hrozí třeba fotbalovému trenérovi z Virginie, dělníkům z Ohia nebo zaměstnancům kasina v Las Vegas.

Skupina imigrantů z Bosny už si najala právníka a ten tvrdí, že úřady zašly se své snaze podepřít deportaci důkazy z minulosti jeho klientů příliš daleko. Podle něj americké straně pro zařazení mezi podezřelé stačilo jen to, že dotyčný sloužil v armádě. "Nejde o válečné zločince," řekl Christopher Brelje.

Během války v Bosně v letech 1992 až 1995 zemřelo více než 100.000 lidí. Od ukončení krvavého konfliktu se země skládá ze dvou autonomních částí, chorvatsko-muslimské a srbské.