Videokonference se kromě Pušilina a zástupce luhanských radikálů Vladislava Dějněga zúčastnili představitelé Kyjeva, Moskvy a zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Očekávalo se, že se dohodnou na datu již několikrát odloženého jednání v Minsku a na podrobném programu.

Pušilin z nezdaru dnešní videokonference obvinil ukrajinské vedení. "Existuje ještě řada momentů, které je třeba urovnat, posoudit a kompromisně rozhodnout," řekl povstalecký vůdce bez dalších podrobností. Za nejvhodnější datum jednání v Minsku označil 22. nebo 23. prosinec.

Jednání v Minsku by mělo potvrdit platnost příměří na Donbasu, díky němuž 9. prosince na východě Ukrajiny utichly těžké zbraně. Dohoda by se měla týkat i výměny zajatců podle principu "všichni za všechny" a stažení výzbroje z donbaské fronty. Vzbouřenci požadují, aby se Kyjev zavázal k uvolnění faktické hospodářské blokády povstaleckých zón a přikročil k decentralizaci státní správy.

Diplomatické úsilí o vyřešení ukrajinské krize hodlají v příštích dnech podpořit prezidenti Běloruska a Kazachstánu, považovaní za nejbližší spojence Kremlu. Podle běloruské prezidentské kanceláře se prezident Alexandr Lukašenko v neděli v Kyjevě setká s ukrajinským partnerem Petrem Porošenkem. Lukašenko dnes prohlásil, že Porošenkova politická stanoviska chápe a je přesvědčen, že ukrajinský prezident není překážkou mírového urovnání.

"Žádná jiná cesta, než sednout za jednací stůl, neexistuje. Je zapotřebí mluvit, věčně se bojovat nebude. Cesta násilí a zabíjení nevinných lidí nikam nevede," řekl Lukašenko podle státní agentury Belta.

V pondělí je podle kazašských médií v Kyjevě očekáván prezident Nursultan Nazarbajev. O jeho misi nejsou zatím žádné informace. Kazachstán se snaží v rusko-ukrajinském sporu o neutralitu, opakovaně ale zdůrazňuje nutnost zachování územní celistvosti Ukrajiny.