Ukrajinská krize a problematické vztahy s Ruskou federací byly po investičním plánu nové Evropské komise druhou významnou součástí čtvrteční vrcholné schůzky unijní osmadvacítky.

Podle Tuska je zřejmé, že součástí evropské strategie směřující k dlouhodobému řešení krize ve východní Evropě musí být moderní, nezávislá a bezpečná Ukrajina. Proto podle něj dali lídři EU najevo ochotu Kyjevu dále pomáhat.

"Náš přístup musí odpovídat našim ambicím a možnostem. Musíme přestat jen reagovat na události a být v defenzivě," prohlásil někdejší polský premiér Tusk. V roli "unijního prezidenta" ve čtvrtek absolvoval svůj první summit EU.

Po skončení schůzky opět zopakoval své tvrzení z jednoho ze svých novinových rozhovorů před prosincovým nástupem do funkce, kde uvedl, že Rusko se ze strategického partnera unie svým postupem v ukrajinské krizi mění v její strategický problém.

"Byl jsem dnes dojat. Naše diskuse při večeři ukázala, že EU je v této otázce jednotná jako nikdy předtím," řekl Tusk. Diskuse byla podle něj velmi praktická a pragmatická.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podotkl, že EU ruské akce na Ukrajině nadále odsuzuje. Ocenil však, že zůstaly otevřené kanály ke komunikaci. "Pana (ruského prezidenta Vladimira) Putina znám mnoho let. A pokud jde o ony kanály, hodlám se do nich ponořit, nalézt to správné místo a zajistit možný užitek z té řady let, co pana Putina znám," prohlásil Juncker.

Český premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že mezi lídry zemí EU panovala shoda, že Rusko je nyní pod silným ekonomickým tlakem. "Ten je způsoben zejména poklesem cen ropy, jednak tím, že evropské sankce znemožňují Rusku, aby se refinancovalo na mezinárodních finančních trzích," připomněl. Hluboké problémy a hospodářský pád Ruska by měl podle něj nicméně dopady také na situaci na Ukrajině.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová bude podle českého premiéra nadále koordinovat jednání o poskytnutí další evropské pomoci Kyjevu. Ekonomická situace země není jednoduchá, liší se výrazně částky, které by Ukrajina potřebovala, podotkl český premiér.

Závěry čtvrteční schůzky připomínají, že EU je připravena spolu s ostatními dárci nadále Ukrajině pomáhat, ovšem v souladu s podmínkami Mezinárodního měnového fondu. Ten - stejně jako unie v minulých dnech - od Kyjeva čeká především rychlé zahájení strukturálních reforem v mnoha oblastech, které jsou definovány v asociační dohodě s EU. "Tady není potřeba, aby se realizoval nějaký plán reforem... Všechny klíčové, včetně těch politických jsou součástí politické části asociační dohody," připomněl Sobotka.

K tématu ukrajinské krize se podle Tuska vrátí lídři unijních zemí v březnu. Nejpozději tehdy bude potřeba začít řešit otázku prodloužení evropských sankcí, spuštěných vůči Rusku a proruským separatistům na Krymu a na východě Ukrajiny. Ministry zahraničí EU čeká podle Mogheriniové podobná debata už v lednu.

Před večerním jednáním o ukrajinské krizi premiéři a prezidenti zemí EU vyzvali k co nejrychlejšímu vzniku Evropského fondu strategických investic (EFSI). Evropská komise chce konkrétní podobu návrhu představit už v lednu, prostřednictvím EFSI by v příštích třech letech mělo do evropské ekonomiky přitéci až 315 miliard eur (8,7 bilionu korun).