Prvním bodem jednání je investiční plán Evropské komise, který počítá s financemi ve výši až 315 miliard eur (8,7 bilionu korun), jež by z nově zřízeného fondu putovaly do evropské ekonomiky v průběhu tří let. Ačkoli některé země jsou skeptické ohledně schopnosti EU generovat takové množství prostředků, nad záměrem samotným panuje mezi jejich lídry obecná shoda. Jednání se tak bude týkat především jeho podrobností.

Některé státy se totiž například obávají, aby jim případný příspěvek do fondu neztížil splnění přísných rozpočtových kritérií nastavených Bruselem. "Musíme vyřešit, že kdyby se například Slovensko rozhodlo dát nějaké peníze do tohoto balíku, tak zda to bude mít nějaký vliv na deficit a veřejný dluh," uvedl slovenský premiér Robert Fico poté, co se těsně před zahájením summitu sešel nad tématem investic se svým českým protějškem Bohuslavem Sobotkou a představiteli dalších zemí visegrádské skupiny.

Podle Fica se čtyřka shodla, že hodlá projekty pro investice z balíčku vybírat koordinovaně, aby podpořily ekonomiky všech států Visegrádu.

Při společné večeři bude poté Tusk s prezidenty a premiéry evropských zemí probírat další postup vzhledem k situaci na Ukrajině a v Rusku. Otázka případných nových protiruských sankcí přitom podle řady zúčastněných lídrů zřejmě na stole nebude. "Říkáme jednoznačně ne novým sankcím," prohlásil po příjezdu italský premiér Matteo Renzi, podle nějž současné ekonomické a měnové potíže Ruska evropským zemím nic pozitivního nepřinášejí.

Na summitu chybí nizozemský premiér Mark Rutte, který nyní čelí vládní krizi ve své zemi. Během jednání jej zastupuje ministerský předseda Lucemburska Xavier Bettel.