"Gruzie touto novou dohodou získává nové nástroje integrace ... do evropských struktur, a také Evropa získává velmi spolehlivou zemi v regionu, orientovanou na partnerství," prohlásil Margvelašvili na tiskové konferenci před hlasováním. "Politicky a historicky se má Gruzie do EU dostat a nakonec v ní bude," řekl na dotaz ČTK.

Gruzie je po Ukrajině a Moldavsku třetí zemí bývalého Sovětského svazu, jejíž dohodu o přidružení nový europarlament posvětil. Největší pozornost na sebe strhla smlouva s Kyjevem, která stála na počátku hluboké politické krize na Ukrajině a změny dosavadní ukrajinské orientace na Rusko. Moskva pak anektovala ukrajinský Krym.

Brusel asociační dohody s Moldavskem a Gruzií a ekonomickou část obdobného ujednání s Ukrajinou podepsal 27. června. Sama Gruzie dohodu ratifikovala v červenci. Aby mohla začít platit, musí s ní vyjádřit souhlas všechny státy EU.

Ujednání obsahuje rozsáhlou ekonomickou část, která umožňuje odstranit drtivé množství dovozních cel či zakázat vývozní cla na všechno zboží z EU. Podle europoslanců je jednou z nejambicióznějších dohod o volném obchodu, které kdy EU s třetími zeměmi sjednala.

Pro souhlas se smlouvou dnes zvedlo ruku 490 z 623 poslanců EP. Gruzii ale zároveň v souběžně schváleném doprovodném textu vyzvali, aby posílila právní stát, vytvořila vhodné podmínky pro svobodu médií a vyvarovala se zneužívání soudní moci jako nástroje politické msty. Text je pouze symbolický. Poslanci ovšem při jeho vytváření neopomněli upozornit "na to, že nový gruzínský režim, byť byl po mnoha desetiletích zvolen demokratickou cestou, kriminalizuje příslušníky bývalé politické garnitury", uvedl v předvečer hlasování europoslanec Jaromír Štětina, jeden z parlamentních stínových zpravodajů v ratifikačním procesu.

Znepokojení EU v minulosti vyvolal postup proti lidem z okolí Saakašviliho poté, co jeho strana v říjnu 2012 prohrála parlamentní volby. Řada jeho spolupracovníků včetně některých ministrů byla následně zatčena a odsouzena. Saakašvili, který po loňských prohraných prezidentských volbách žije v exilu, čelí ve své zemi obvinění ze zneužití pravomocí a z jiných přečinů. Obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politickou pomstu jeho odpůrců.

Gruzie své vazby s EU posiluje od takzvané růžové revoluce v roce 2003, od podpisu smlouvy s Bruselem však podle analytiků čelí zvýšenému ruskému tlaku. Moskva chce příští rok zdvojnásobit svou finanční pomoc separatistické gruzínské provincii Abcházii, která se stejně jako nedaleká Jižní Osetie po krátké válce z roku 2008 mezi Gruzií a Ruskem orientuje na Rusko. Moskva jejich nezávislost na rozdíl od vlády v Tbilisi uznává a na podzim podepsala dohodu o strategické spolupráci s Abcházií, která obsahuje i klauzuli o vzájemné vojenské pomoci.