S návrhem na vyslovení nedůvěry přišla protievropská parlamentní frakce EFDD, k níž se přidala i skupina nezařazených europoslanců. Celkem požadavek podpořilo 76 členů parlamentu, včetně předsedy britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage či Marine Le Penové z francouzské Národní fronty (FN).

Pro pád komise nakonec hlasovalo více eurozastupitelů, ovšem výrazně méně, než bylo pro její odvolání zapotřebí. K zastáncům návrhu se přidala část frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) včetně dvou europoslanců za ODS Jana Zahradila a Evžena Tošenovského, pro odchod komise hlasoval i jediný český člen EFDD Petr Mach a také dva zástupci KSČM Jiří Maštálka a Kateřina Konečná.

Junckera nyní paradoxně podpořilo více europoslanců, než při červencovém hlasování o jeho zvolení do čela nové komise. V tajné volbě tehdy pro Lucemburčana zvedlo ruku 422 poslanců, nyní se jich na Junckerovu stranu přidalo o 39 víc.

Podle iniciátorů návrhu na vyslovení nedůvěry je čerstvě jmenovaný výkonný orgán Evropské unie nedůvěryhodný, protože jeho předseda v minulosti jako premiér téměř dvě desítky let vládl zemi, kam se uchylovaly velké společnosti kvůli příslibu nižších daní. Evropská komise přitom proti daňovým únikům bojuje.

Média nedávno odhalila, že Lucembursko uzavíralo s firmami jako byly Apple, Ikea, Pepsi či Deutsche Bank tajné dohody a umožňovalo jim platit daně mnohonásobně nižší, než kdyby danily v domovských zemích. Ty tak kvůli dohodám z let 2002 až 2010 přišly o daňové příjmy v řádu miliard eur ročně. Aféra zvaná Luxleaks vzbudila velké rozhořčení a Juncker za ni přijal politickou odpovědnost, trvá ale na tom, že postup lucemburské vlády byl v souladu s právem.

"Myslím si, že tady nejsou důvody pro vyslovení nedůvěry komisi," řekl český europoslanec z lidovecké frakce (EPP) Luděk Niedermayer. Připustil však zároveň, že lucemburská kauza poukázala na problém, který je třeba řešit. EK podpořil i jeho kolega Jiří Pospíšil, který návrh označil za "populistický krok krajní pravice". Také česká europoslankyně Dita Charanzová z liberální frakce ALDE uvedla, že Junckerův postup je třeba vyšetřit, hlasování ale podle ní bylo "politickým divadlem v režii menšinové frakce".

"Jean-Claude Juncker přežil hlasování o nedůvěře zejména díky hlasům eurolidovců a eurosocialistů, tedy i díky hlasům poslanců TOP09, ČSSD a KDU-ČSL," uvedl europoslanec Zahradil, podle nějž další Junckerovo angažmá oslabuje důvěryhodnost celé komise. "Vyčítám panu Junckerovi pokrytectví," řekl v plénu po zasedání šéf strany Svobodných Mach a odsoudil, že předseda komise jako lucemburský premiér uděloval daňové výhody, proti nimž nyní v nové funkci vystupuje.

Pro pád komise bylo potřeba dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů, která by zároveň představovala většinu všech europoslanců. Proto bylo prakticky od počátku jasné, že návrh nemá šanci projít. To, že komise tentokrát určitě nepadne, zpečetila pondělní debata europoslanců ve Štrasburku, během níž Junckera podpořili zástupci největších parlamentních frakcí.