Syrský vládní list Al-Vatan napsal, že Rusko chce zorganizovat syrský dialog, k němuž by byli přizváni zejména "nezávislí" členové opozice. Syrskou delegaci vede ministr zahraniční Valíd Mualim a jeden člen jeho doprovodu řekl, že fakt, že Syřany přijal i prezident Vladimir Putin, svědčí o tom, jaký význam této návštěvě Rusko přikládá.

Rusové se se Syřany shodli, že hlavní problém v Sýrii jsou "teroristé" a že Rusko je připraveno Sýrii v boji proti nim nadále podporovat. Damašek od počátku konfliktu označuje opozici termínem teroristé. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Putin s Mualimem probíral bilaterální vztahy. O zprostředkování syrského dialogu se už pokusila OSN, avšak ženevské rozhovory skončily v únoru neúspěchem. Analytici považují jednání v Rusku za pokus Moskvy oživit mírové rozhovory a vyřešit syrskou krizi. Průlom se ale neočekává, protože právě Rusko blokuje mezinárodní dohodu trvalou podporou syrského prezidenta Bašára Asada.

Syrská organizace pro lidská práva (OSDH), která konflikt v zemi dlouhodobě monitoruje z Londýna, uvedla, že letectvo prezidenta Bašára Asada podniklo v úterý nejméně deset útoků na Rakku. Bylo to jedno z nejrozsáhlejších bombardování od počátku syrské občanské války. OSDH sdělila, že 52 z 95 obětí jsou civilisté, u těch dalších prý není schopna určit, zda se jedná o islamisty, kteří si ve městě Rakka zřídili hlavní stan, či nikoli. Dosavadní bilance činila 63 mrtvých. Televizní zpravodajský kanál Al-Arabíja informoval s odvoláním na aktivisty dokonce o 170 obětech úterních náletů na Rakku. Více než stovka lidí byla podle těchto zdrojů zraněna.

Šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová upozornila, že humanitární pomoc potřebuje přes 12 milionů Syřanů, tedy více než polovina obyvatel. Požádala Radu bezpečnosti OSN, aby prodloužila humanitárním organizacím povolení pro průjezd přes syrské hranice. RB OSN v červenci schválila rezoluci o pomoci Syřanům, která umožňuje kamionům používat čtyři hraniční přechody z Turecka, Jordánska a Iráku bez svolení syrské vlády.

Amosová upozornila radu na tristní ekonomickou situaci, v níž se Sýrie ocitla kvůli válce, jež trvá od roku 2011. Tamní ekonomika funguje nyní na 40 procent, uvnitř země je mimo domovy skoro osm milionů lidí, v cizině pak přes tři miliony. Tři čtvrtiny občanů žijí v chudobě, počet dětí ve školách se snížil na polovinu.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes v německém parlamentu vyjádřila znepokojení nad tím, že se radikálům bojujícím v Sýrii a Iráku daří získávat stoupence ve dvacítce ekonomicky nejvyspělejších zemích světa. "Islámský stát získává tisíce zahraničních bojovníků. Přicházejí ze všech zemí skupiny G20, z jižní polokoule i z Evropy. Neznají meze a jejich připravenost vraždit ohrožuje i naši bezpečnost," řekla Merkelová. Německo odhaduje, že k radikálům v Sýrii a Iráku se připojilo 550 německých občanů. Asi 60 jich padlo v boji nebo při sebevražedných útocích, 180 se vrátilo domů. Německo pomáhá vyzbrojovat irácké Kurdy, kteří bojují proti IS, avšak nepřipojilo se k bojovým operacím vedeným Spojenými státy.