Vláda původně navrhovala jednoprocentní růst platů prezidenta, členů vlády nebo zákonodárců, Sobotka později navrhl zvýšení o 3,5 procenta jako u státních zaměstnanců. Podle něho by bylo takové zvýšení odpovídající a spravedlivé.

Pokud by zákonodárci schválili návrh rozpočtového výboru, základní plat poslance či senátora bez náhrad by v příštím roce vzrostl proti letošku o 8100 na 64.000 korun. Při jednoprocentním růstu by činil 56.500 korun, při 3,5procentním 57.900 korun. Stejně jako platy by se zvýšily i některé náhrady. Ústavní činitelé měli v posledních letech mzdy zmrazené. Od ledna by se jim podle dosavadní úpravy zvedaly o 26 procent a základní plat zákonodárce by představoval 70.400 korun.

Zástupci sněmovních stran mluvili o návrhu rozpočtového výboru jako o dohodě. Zatímco jeho předseda Václav Votava (ČSSD) ji prezentoval jako shodu všech klubů, předseda frakce TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek ji označil za úmluvu koalice, kterou opozice podpořila. Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš sice řekl, že se mu růst asi o 14 procent nelíbí, na druhou stranu ale poslanci musejí podle něho mít takový plat, aby nepodléhali korupci.

Rozpočtový výbor se chce vrátit k automatickému stanovování platů ústavních činitelů, jak fungovalo dřív. Odvíjely by se od mezd v nepodnikatelské sféře s každoroční aktualizací. Vláda navrhuje stanovit pro jejich další výpočet pevnou základnu na další čtyři roky.

Návrhem sankcí za neúčast na schůzích komor předsednictvo podle Sobotky reaguje mimo jiné na slabou docházku na minulé sněmovní schůzi, kdy musely být dokonce zrušeny jedny z interpelací. "Bylo by spravedlivé, pokud by se část platu poslance a senátora odvíjela také od toho, zda má skutečně plnou docházku na rozhodující jednání Poslanecké sněmovny a Senátu," uvedl Sobotka.

Sociální demokraté navrhují stanovit minimální počet hlasování v jednacím dni, jichž by se zákonodárce musel účastnit. Pokud by je nenaplnil a nebyl by řádně omluven například kvůli schválené zahraniční cestě, nastala by srážka z platu.