"Vyzývám všechny, aby přišli do volebních místností a dokončili utváření nové mocenské struktury, které začalo v červnu," uvedl Porošenko na Twitteru.

"Je to další milník země, která potvrzuje svůj závazek vybudovat silnou demokracii nehledě na nynější politické zvraty a vážné bezpečnostní hrozby, jimž na části svého území čelí," sdělila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová.

Americká diplomacie rovněž varovala ukrajinské povstalce, aby se nepokoušeli uskutečnit své volby. "Jediné legitimní volby jsou ty, které jsou vypsány na tento víkend a 7. prosince," dodala Psakiová. V neděli Ukrajinci vyberou nové složení Nejvyšší rady, tedy parlamentu, v prosinci se pak uskuteční mimořádné komunální volby v oblastech ovládaných povstalci. Volby v zónách pod kontrolou separatistů vycházíej z nového ukrajinského zákona o tamním zvláštním správním režimu.

Porošenko během čtvrteční návštěvy Oděsy přislíbil, že východ Ukrajiny se vrátí do ukrajinských rukou a že se z tamních bojů nestane "zmrazený konflikt". "Jsem si jistý, že Ukrajina bude suverénní a nezávislá a že nic nebude ohrožovat její územní soudržnost. Nebude to žádný zmrazený konflikt, protože Donbas nepřežije bez Ukrajiny," prohlásil prezident.

Porošenko také dodal, že Kyjev se těší mezinárodní podpoře a že armáda i obyčejní lidé nedovolí separatistům obsadit Oděsu nebo azovský přístav Mariupol.

Ukrajinský prezident očividně reagoval na prohlášení samozvaného doněckého premiéra Alexandra Zacharčenka. Ten ohlásil, že rebelové dobudou východoukrajinský Slavjansk a Kramatorsk a také právě Mariupol.

Volby na Ukrajině se odehrávají nejen za složitých politických a bezpečnostních podmínek, ale i v době hospodářských potíží. Země je již několik měsíců bez ruského plynu, jehož dodávky Moskva zastavila kvůli sporu o dluh a cenu za tuto strategickou surovinu. Rusko a Ukrajina se již nicméně dohodly na zimních dodávkách. Kyjev souhlasil, že do konce letošního roku splatí 3,1 miliardy dolarů ze zhruba pěti miliard, které dluží ruskému Gazpromu.

Odkud Kyjev peníze vezme, není zatím jasné. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes nad ránem na unijním summitu v Bruselu řekla, že Kyjev bude potřebovat překlenovací úvěr, o příslušné sumě ale nehovořila. V úterý Ukrajina požádala novou půjčku ve výši dvou miliard eur (asi 55 miliard Kč). Evropská unie sdělila, že o ní rozhodne spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Podle listu The Wall Street Journal dosluhující předseda Evropské komise José Manuel Barroso již prohlásil, že EU může v krátké době poskytnou maximálně 790 milionů eur.