Novela odolala návrhu pravicových senátorů na zamítnutí pro údajnou nadbytečnost. Jiří Čunek (KDU-ČSL) uvedl, že povinnost se podle návrhu nebude vztahovat na organizace s církvemi propojené a v předloze navíc chybí sankce za nezveřejnění. "Je to naprosto nadbytečná norma, která je nevymahatelná," řekl. Vhodnější by bylo podle něj nechat zveřejňování na církvích.

Jiří Oberfalzer (ODS) uvedl, že novela směřuje opačným směrem, než je odluka státu a církví. Poznamenal, že soukromým restituentům také nikdo nenařizoval sdělovat, co udělali s vráceným majetkem. Předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera označil novelu za "předvolební roští". Předseda Senátu Milan Štěch to odmítl. "Není to žádná předvolební rétorika. Na tom podle mého se žádné politické body nenaženou," prohlásil. Podle něj se jedná o to, aby bylo známo, jak finanční náhrady budou využity.

Místopředsedkyně Senátu a ČSSD Alena Gajdůšková uvedla, že dohodu s církvemi "mělo naplnit ministerstvo kultury, bohužel se tak nestalo". Podle ní je cílem předlohy naplnění dobrých mravů a toho, co si žádá široká veřejnost - aby hospodaření s veřejnými prostředky bylo transparentní".

Sociální demokraté si od novely slibují zákonné zajištění transparentnosti hospodaření církví a náboženských společností, jimž je na základě zákona o restitucích poskytována finanční náhrada. Pro tyto církve chtějí zavést povinnosti zveřejňování výročních zpráv, včetně účetních závěrek. Obsahovat by měly informace, jakým způsobem církve hospodaří se svým majetkem, a "zda a v jaké výši vynakládá finanční prostředky na činnost v oblasti charitativní, sociální, vzdělávání a výchovy, zdravotní, kultury a ochrany kulturních památek".

Výroční zprávy by podle návrhu měly obsahovat úplný přehled výdajů na tyto účely a také přehled o peněžních příjmech a výdajích církví. Rozsah údajů odpovídá podle předkladatelů nárokům, které musí splňovat neziskové organizace. Zprávy za uplynulý rok by musely být zveřejněny vždy do konce června následujícího roku, a to uložením do sbírky listin Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností.

Církve návrh již prý dostaly. "Nyní se k němu vyjádříme, již jsem to zadal ke zpracování. Bereme to seriózně. Principálně s návrhem souhlasíme, ale jeho znění je paskvil, který se míjí s realitou našeho fungování," řekl již dříve ČTK generální sekretář Holub.

Zveřejňování zpráv bylo v podstatě jediné, na čem se expertní skupina shodla. Církve nebyly ochotny přistoupit k požadavkům a na snížení finančních náhrad ani na odstoupení od inflační doložky, kterou jim restituční zákon stanovil.

Církve podle tohoto zákona mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni potvrdil Ústavní soud.