"Armáda na tom pracuje a plán nám předloží. Bude-li to nutné, rozhodneme" o zřízení zóny, sdělil Erdogan.

Turecko se nepřipojilo ke koalici proti radikálům z Islámského státu (IS), kteří působí na severu Sýrie a Iráku, tedy u turecké hranice. IS totiž hned na začátku svého letošního tažení Irákem v červnu zajal 49 Turků, z nichž většina je z konzulárního pracoviště v Mosulu. Turecko se obává o osud těchto svých občanů zejména nyní, kdy IS začal před kamerami vraždit své západní rukojmí. Podle agentury AP Ankara při jednáních o koalici proti IS uvádí, že zůstane tiše v pozadí.

Erdogan s novináři hovořil v letadle na cestě z Kataru. Řekl jim také, že by se Turecko mělo ujmout členů vedení islamistického Muslimského bratrstva, kteří prchli z Egypta do Kataru. Tato organizace Egyptu vládla po svržení bývalého prezidenta Husního Mubaraka, ale armáda loni svrhla Mubarakova nástupce Muhammada Mursího, který byl zvolen jako kandidát bratrstva. Organizace se ocitla v Egyptě na seznamu teroristických skupin a mnoho jejích členů je vězněno a souzeno.

Vstřícný postoj vůči Muslimskému bratrstvu Kataru způsobil komplikace nejenom ve vztazích s Egyptem, ale i s jinými arabských zeměmi. Mnohé považují muslimské bratry za ohrožení. Turecko za Mursího vlády rozvíjelo dobré vztahy s Káhirou a kritizovalo armádu za Mursího svržení.

Erdogan si myslí, že budou-li se chtít vůdci Muslimského bratrstva uchýlit do Turecka, budou jejich žádosti posuzovány případ od případu. "Nebudou-li žádné překážky, usnadníme jim to," sdělil prezident.