Van Rompuy na tiskové konferenci označil diskusi o situaci na východě Ukrajiny za intenzivní. Summit podle něj vyjádřil znepokojení nad prudkými boji, neustávajícími přesuny bojovníků i techniky z Ruska a také nad přítomností a akcemi ruských ozbrojených sil na ukrajinském území.

Závěry summitu hovoří o připravenosti EU k dalším krokům v závislosti na vývoji na Ukrajině. Komise by měla do svého návrhu zapracovat takové podmínky, aby se sankce mohly týkat všech osob i firem, které mají co do činění se separatistickými skupinami na Donbasu.

Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Caitlin Haydenová uvítala, že EU projevila "podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti" a připravenost vyhlásit další sankce proti Rusku. Dodala, že USA na přípravě sankcí s EU spolupracují.

EU rozhodnutím o přípravě dalších sankcí odpovídá na zhoršení situace na východě Ukrajiny. Podle západních zemí i ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který v sobotu summit oslovil, se do bojů v posledních dnech přímo zapojili ruští vojáci. Porošenko v sobotu novinářům řekl, že o přitvrzení sankcí ze strany EU nepochybuje.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že sankce budou spuštěny, pokud nepřijdou "kvalitativní změny nynější situace". V úvahu podle ní připadají další omezení ve finanční či energetické oblasti.

Merkelová na tiskové konferenci připustila, že na summitu se debatovalo o úspěšnosti sankcí. "Ale všichni jsme souhlasili, že není možné vojenské řešení tohoto problému," poznamenala. To prý je také jeden z důvodů, proč Merkelová odmítla možnost dodávek vojenské techniky Kyjevu.

Podle předsedy Evropské komise José Barrosa panovala na summitu shoda v tom, že pokud bude Rusko situaci dál eskalovat, bude to pro něj znamenat výrazné náklady. "Komise rychle předloží další návrhy opatření," prohlásil Barroso. Zdůraznil také, že komise podpoří evropské producenty potravin tak, aby zmírnila dopady ruských odvetných opatření.

"Vyhradil jsem si právo s některými částmi toho návrhu nesouhlasit, pokud se budeme domnívat, že není správné, aby Evropa šla tímto směrem," řekl novinářům po summitu český premiér. Návrh komise podle Sobotky vláda prostuduje, zanalyzuje jeho dopady na českou ekonomiku a nejspíš ve středu projedná. Pak bude zřejmé, s jakými částmi bude moci ČR souhlasit a s jakými nikoli, dodal premiér.

Předseda české vlády má hluboké pochybnosti o tom, zda přitvrzení sankcí může přispět k řešení prohlubující se ukrajinské krize. Podobně zdrženlivé jsou podle něj i další země, například Slovensko, Maďarsko či Rakousko. "Předpokládám, že připomínky k návrhu Evropské komise nepřijdou jen z České republiky," poznamenal Sobotka.

Postup se Sobotkou hodlá podle listu Sme koordinovat slovenský premiér Robert Fico. Také si vyhradil právo odmítnout sankce, pokud by poškozovaly národní zájmy. "Nesouhlasím s touto sankční válkou. Sankce nikam nevedou," řekl. "Zdá se, že dosavadní sankce vůbec nezměnily postoj Ruska, právě naopak. A další sankce mohou situaci na Ukrajině ještě zhoršit," varoval.

Podle ruského velvyslance při EU se proti sankcím postavily i další státy. "Jasně, pokyn Evropské komisi dali, ale jednota v řadách unie nebyla, ani není. Přinejmenším tři země - soudě podle veřejných prohlášení - se proti zavedení dalších sankcí postavily: Maďarsko, Slovensko a Kypr. Slovenský premiér prohlásil, že je připraven dokonce uplatnit právo veta," řekl Vladimir Čižov agentuře ITAR-TASS.

Maďarský premiér Viktor Orbán ještě před summitem podle agentury MTI uvedl, že EU by si neměla nalhávat, že sankce proti Rusku uspěly a že mohou vyřešit vojenský konflikt.

Evropská unie už kvůli ruské anexi Krymu a vývoji na východě Ukrajiny zmrazila majetek a zakázala vstup skoro stovce osob a několika firmám. V létě byl přijat první balíček hospodářských sankcí, omezující ruský přístup na finanční trhy či export techniky potřebné pro těžbu ropy a zemního plynu ve složitých podmínkách.