Steinmeier takové řešení přivítal a také Zaorálek mluvil o úspěchu pro obě strany. "Věřím, že je to příklad toho, jak se dají problémy řešit," poznamenal k tomu český ministr, který ještě jako opoziční politik prodej Lobkovického paláce odmítal. "Je to ukázka toho, že v česko-německých vztazích dneska není problém, který bychom byli nuceni s sebou táhnout, ale jsme v zásadě schopni se na čemkoli dohodnout," dodal Zaorálek.
Lobkovický palác není pro Němce důležitý jen jako sídlo pražské ambasády, ale má pro ně i velký symbolický význam. Na podzim 1989 na jeho zahradě našlo útočiště asi 4000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. Tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jim pak po jednání s československou vládou z balkonu velvyslanectví oznámil, že mají volnou cestu na Západ. Právě tento exodus nespokojených východních Němců přispěl k tomu, že režim v NDR následně padl.
Steinmeier dnes poděkoval Pražanům za tehdejší pomoc východním Němcům prchajícím před komunistickým režimem. Za měsíc, kdy si německá ambasáda v Praze bude připomínat 25. výročí těchto událostí, prý do Česka přijede znovu spolu s Genscherem.
Prodej Lobkovického paláce dlouhou dobu narážel na rozdílné představy obou stran o ceně. Praha za něj podle zákulisních informací požadovala okolo 670 milionů korun. Podle původních záměrů měl být jeho prodej součástí větší transakce mezi oběma zeměmi. Berlín při něm měl získat sídlo své ambasády a Česko by dostala pozemky v centru německé metropole pro novou budovu českého velvyslanectví.
Tyto dvě záležitosti byly nynější dohodou o prodloužení pronájmu Lobkovického paláce podle informací ČTK odděleny. Česko má pozemek v berlínské diplomatické čtvrti stále rezervovaný a do konce roku by se mělo rozhodnout, zda jej koupí a začne na něm stavět novou ambasádu, nebo přistoupí k rekonstrukci té současné z roku 1978.
Zaorálek také uvedl, že se oba politici vyslovili pro pokračování Česko-německého fondu budoucnosti i po roce 2017. "Rezignovat na podobnou spolupráci by byla chyba," řekl. Oba ministři se nyní pokusí pro další práci fondu získat peníze, které má tato instituce zajištěny právě do roku 2017.
Praha a Berlín zakotvily vznik fondu v Česko-německé deklaraci z ledna 1997. Jeho úkolem je napomáhat rozmanitým způsobem setkávání Čechů a Němců. V prvních deseti letech svojí existence sehrál fond také hlavní úlohu při odškodňování českých obětí nacismu.
Steinmeier i Zaorálek dnes obligátně vyzdvihli současné česko-německé vztahy, které se podle nich už dostaly do roviny strategického partnerství. Kromě bilaterálních vztahů probírali rovněž aktuální mezinárodní dění a zejména krizi na Ukrajině. Německý ministr přivítal úterní setkání prezidentů Ukrajiny a Ruska Petra Porošenka a Vladimira Putina a vyjádřil naději, že se jednalo o nový začátek v cestě k nalezení politického řešení krize na východě.
Po jednání se Zaorálkem vystoupil Steinmeier s projevem na poradě českých velvyslanců, která se v Praze koná od pondělí. Německý ministr v něm jako příklad výborných česko-německých vztahů uvedl nedávnou příhodu, kdy ho Zaorálek z Bruselu dopravil svým letadlem do Berlína poté, co se německé delegaci letoun porouchal. Za to mu dnes šéf německé diplomacie jako poděkování daroval tmavé brýle pro piloty.