Plán, na němž se podle listu The Independent podíleli i vůdci obou zemí Angela Merkelová a Vladimir Putin, má prý dva hlavní cíle - stabilizaci hranic Ukrajiny a poskytnutí finanční pomoci této zemi, a to především prostřednictvím nové energetické dohody zajišťující dodávky plynu.

Plán však prý obsahuje i podstatně kontroverznější body tak, aby byl přijatelný pro Rusy. Mezinárodní společenství by podle něj kupříkladu muselo uznat nezávislost Krymu a jeho připojení k Rusku, píše The Independent. Ukrajinský prezident Petro Porošenko by také musel souhlasit, že jeho země nebude žádat o členství v NATO.

Výměnou za to by Putin údajně byl ochoten nebránit novým obchodním vztahům Ukrajiny s Evropskou unií, které zakotvuje dohoda podepsaná před několika týdny mezi Kyjevem a Bruselem. Rusko by také na základě údajného německo-ruského plánu muselo ukončit finanční a vojenskou podporu různých separatistických skupin působících na východě Ukrajiny.

Ukrajina by rovněž měla dostat novou dlouhodobou nabídku dohody s ruskou energetickou firmou Gazprom týkající se budoucích dodávek a cen plynu. Nyní žádná dohoda o dodávkách plynu neplatí, protože Ukrajina odmítá zaplatit dluh a uznat vyšší ceny. Panují obavy, že nebude mít dost plynu před začátkem zimy.

Kyjev by se mohl dočkat i odškodného ve výši miliard dolarů za to, že si Rusko po anexi Krymu už nebude pronajímat přístav Sevastopol pro svoji černomořskou flotilu.

Snahy německé kancléřky Merkelové ujmout se role vyjednávačky mezi Putinem a Porošenkem ale podle deníku The Independent přerušilo sestřelení letadla malajsijských aerolinií 17. července nad východní Ukrajinou. Diplomaté blízcí jednáním nicméně prohlašují, že "německý mírový plán je stále na stole". "Jednání byla zastavena kvůli havárii letu MH17, ale očekává se, že budou obnovena, jakmile bude tragédie vyšetřena," uvedli diplomaté.

Německá vláda ale podobné spekulace dnes rezolutně popřela. "Tyto zprávy jsou zcela nepodložené," řekla dnes mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová.