Evropská unie přitvrzuje své sankce vůči Rusku, zaváděné v souvislosti s krizí na Ukrajině. Postoj osmadvacítky výrazně ovlivnilo možné sestřelení malajsijského boeingu, v jehož troskách našlo smrt 298 lidí.

Konečná podoba Van Rompuyova návrhu vznikne podle textu dopisu v nejbližší době a velvyslanci unijních zemí by o ní měli definitivně rozhodnout v úterý. Pokud se tento návrh "evropského prezidenta" uskuteční, nemusel by se tak kvůli spuštění sankcí příští týden scházet mimořádný summit Evropské unie.

Z dosavadních diskusí mezi velvyslanci osmadvacítky podle dopisu také vyplynula potřeba zachovat rovnováhu dopadů sankcí na jednotlivé sektory a také na členské země. Měl by také platit princip, že sankce se budou týkat jen budoucnosti, "především v oblasti zbrojních obchodů a omezení přístupu na kapitálové trhy". Francie tak zřejmě nebude omezena ve splnění své dodávky přinejmenším jedné ze dvou bitevních lodí do Ruska.

Plynárenství bylo podle Van Rompuyova dopisu "s ohledem na potřebu zachovat energetickou bezpečnost EU" vyřazeno z oblastí, v nichž by byly omezeny dodávky citlivých technologií. Také zákaz exportu technologií s možným dvojím využitím bude omezen jen na situace, kdy je cílový zákazník z vojenské oblasti, uvádí dopis.

Unie také v nejbližší době zveřejní jména 15 osob a 18 firem, které nově postihuje rozšířená podoba dosavadních sankcí. Podle ukrajinské agentury Unian by se obětí evropských sankcí měl stát šéf ruské kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov a ředitel rozvědky SVR Michail Fradkov. Na seznam se prý dostane i Nikolaj Patrušev, předseda kremelské Bezpečnostní rady, hlavního poradního orgánu prezidenta Vladimira Putina. Sankce se údajně mají vztahovat i na čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.