Plavidlo, vyrobené před více než čtyřmi desetiletími, není bojeschopné, protože mu nefungují baterie, torpédomety či sonar. Sešrotovat ponorku by prý ale bylo dražší, než ji zakotvit v muzeu.

"Rozřezat ji by stálo peníze a bylo by to svízelné, ale ukrajinští námořníci udržovali vnitřek plavidla, jak jen mohli, a ponorka je také schopná plavby. Bude to vynikající muzejní exponát," řekl nejmenovaný zdroj agentury, podle kterého město Balaklava vyjednává s Černomořskou flotilou. Prý postačí jen namalovat na ponorku někdejší sovětské znaky a turisté se jen pohrnou.

Ruský prezident Vladimir Putin po připojení Krymu k Rusku nařídil vrátit Ukrajincům výzbroj, kterou na poloostrově zanechali. Ale později se v ukrajinských médií objevily zprávy, že ruská Černomořská flotila odmítla ponorku Ukrajincům vrátit. Ruská média naopak tvrdí, že flotila o zchátralé zastaralé plavidlo nemá zájem, ale Ukrajinci prý nemají peníze ani palivo na odvlečení Zaporižžja z Krymu do některého z ukrajinských přístavů.

Většina z 57 mužů posádky ještě v březnu přešla na ruskou stranu. Velitel, krymský Tatar, i další důstojníci zachovali věrnost Ukrajině a už odcestovali domů. O vrácení dalších ukrajinských plavidel, zabavených na Krymu, se dosud bezvýsledně vyjednává.

Zaporižžja patří k ponorkám třídy Projekt 641, v kódu NATO Foxtrot. Na vodu byla spuštěna v Leningradu (nyní Petrohradu) v roce 1970 a dvě desetiletí sloužila v sovětské flotile. Podle serveru vojennoje-delo.com absolvovala 14 dálkových plaveb. Po rozpadu Sovětského svazu a rozdělení Černomořské flotily v roce 1997 jí dostala Ukrajina, která však nebyla s to ji učinit opět bojeschopnou. O opravu se postarali ruští odborníci v Sevastopolu, nicméně loď opět chátrala. Při manévrech před třemi lety sehrávala už jen roli potopeného plavidla, jehož posádku je třeba zachránit.