"Schvalovací proces se prakticky pozdržel," řekl diplomatický zdroj ČTK. Evropská diplomatická služba, jejíž šéfka Catherine Ashtonová byla u sjednání ženevské dohody, má podle něj na vývoj na Ukrajině "opatrně optimistický" názor. Když na novinářské otázky k tématu v úterý odpovídal Ashtonové mluvčí Michael Mann, několikrát zdůraznil, že kolem sankcí bude mnohé záležet na "vývoji přímo na místě".

Poslední události na východě země však mohou znamenat obrat opačným směrem. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov vyzval v úterý večer k obnovení akcí proti proruským separatistům poté, co podle něj byla nalezena těla dvou "zvěrsky ubitých lidí", z nichž jeden byl regionálním politikem prezidentovy bývalé politické strany.

Podle unijního diplomata je nyní na řeckém předsednictví EU a právě na aparátu Ashtonové, aby dohodli, jak dál naloží s úkolem, který jim v Lucemburku dali ministři zahraničí. EU už kvůli anexi Krymu zmrazila majetek a zakázala vstup na své území více než třem desítkám osob z Ruska i poloostrova samotného.

Nový seznam osob dotčených těmito sankcemi označují unijní diplomaté jako rozšíření druhého stupně evropské reakce na ukrajinskou krizi či jako její úroveň "dva a půl". Evropská unie je v rozsahu sankcí o krok pozadu za Spojenými státy. Washington minulý týden v reakci na anexi poloostrova ohlásil sankce proti dalším ruským představitelům a firmám.

Třetí fází evropské reakce jsou plošné hospodářské sankce. Jejich jednotlivé varianty měla vymyslet Evropská komise. Minulý týden předala členským zemím hodnocení dopadů tří různých scénářů, kde hlavním parametrem je míra dopadů na jejich hrubé národní produkty. "Jsou to minisankce, sankce a maxisankce," poznamenal s věcí obeznámený diplomat.

Také spektrum důsledků pro národní ekonomiky je podle něj od minimálních až po poměrně značné. I zde by však některé unijní země byly zřejmě postiženy více, především v důsledku svých investic v Rusku. Také třetí fáze sankcí by ale zřejmě byla nějakým způsobem rozfázovaná.

Státy by podle diplomatů měly v příštích dnech komisi sdělit svůj názor na navržená řešení. Shoda přitom panuje, že o zavedení sankcí tohoto typu by musel rozhodnout summit EU, zřejmě v situaci, kdy by Rusko otevřeně zasáhlo do dění na Ukrajině.

Politici přitom už delší dobu zdůrazňují právě fakt, že případné plošné sankce budou bolestivé nejen pro Rusko, ale také pro samotné unijní země. Měly by být proto ve svých dopadech vyvážené.