Putin rovněž označil vyslání ukrajinské armády na východ země v posledních dnech za další vážný zločin Kyjeva. "Místo dialogu začalo (nové ukrajinské vedení) ještě více hrozit silou a poslalo na civilisty tanky a letadla. To je další zločin kyjevských mocipánů." prohlásil v debatě, kterou několik ruských televizních stanic už tři hodiny vysílá v přímém přenosu.

Prezident znovu popřel, že by Moskva předem plánovala anexi a vojenské akce na Krymu. Podle něj ale "hrozby vůči Rusům a ruskojazyčnému obyvatelstvu byly konkrétní a hmatatelné". Přiznal pak, že ruští vojáci podpořili místní sebeobranu, když se v březnu pořádalo referendum o připojení k Rusku. "...za zády sil krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci a jednali velmi korektně, ale rozhodně a profesionálně," řekl. Blíže se Putin k roli ruských vojáků nevyjádřil.

"Rozhodující v (našem) rozhodnutí o Krymu byl výsledek referenda na Krymu," trval na svém ruský vůdce. Nicméně o chvíli později přiznal, že svou roli "částečně" hrálo i rozšiřování NATO na východ. "Když se vojenská infrastruktura rozšiřuje k našim hranicím, musíme učinit odvetné kroky. A rozhodnutí ohledně Krymu s tím bylo částečně spojeno," řekl.

Putin v tradičně několikahodinovém pořadu, jehož část přenášela i řada zahraničních televizních stanic, včetně BBC a CNN, zopakoval již známou argumentaci Kremlu, že poté, co ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč loni v listopadu odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, byl v Kyjevě letos v únoru proveden "klasický protistátní převrat". Lidé na Ukrajině se prý začali obávat o svou budoucnost a se znepokojením sledovali "vlny nacionalismu".

Putin prohlásil, že věří v kompromisní řešení situace na Ukrajině, ale musí být dojednáno mezi tamními politickými stranami, nikoli mezi Ruskem a Spojenými státy. Především ovšem podle něj musí Kyjev zajistit práva ruskojazyčné menšiny na jihovýchodě země.

Moskva nadále považuje nynější ukrajinskou vládu za nelegitimní, protože nemá "celonárodní mandát k řízení země", nicméně kontakty s ní neodmítá. Putin přitom poukázal na komunikaci premiérů Dmitrije Medveděva a Arsenije Jaceňuka nebo předsedy Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Sergeje Naryškina s ukrajinským kolegou Oleksandrem Turčynovem.

Ruský vůdce rovněž zpochybnil předčasné prezidentské volby, které se mají na Ukrajině konat 25. května. Tvrdí totiž, že sesazený Janukovyč je stále hlavou státu. A podle ukrajinské ústavy, pokud nebude změněna, se nové volby konat nemůžou, jestliže země funkčního prezidenta má.

Na dnešní Putinovu debatu, již dvanáctou v pořadí, se podle agentury ITAR-TASS akreditovalo kolem 180 novinářů. Prezidentovi se k ní údajně sešlo na 2,5 milionu dotazů. Jeden z nich přednesl i Edward Snowden, který odhalil odposlouchávací program americké tajné služby NSA a poté se uchýlil do Ruska, kde se zřejmě ukrývá nadále. Ruská televize debatu také prolíná živými vstupy z různých míst Ruska, jako z Oděsy, Soči nebo z Dálného východu. Místní obyvatelé buď kladou otázky nebo kladně hodnotí politiku Putina.