"Za posledních šest let se počet středních škol poskytujících odborné vzdělávání snížil o 112," konstatovali inspektoři. Zatímco ve školním roce 2006/2007 bylo takových škol 1161, v minulém školním roce už jich bylo jen 1049. "Na jedné straně existují menší školy s několika obory, na druhé straně vznikly během optimalizace velké sloučené školy, které mají i více než 20 oborů," upozornili inspektoři. Některé školy sloučily dokonce přes 30 oborů, velmi složité pak bylo podle inspekce sladit školní vzdělávací programy.

Ke slučování škol kraje přistupují kvůli rychlému demografickému propadu. Ještě v roce 2006 chodilo na střední odborné školy 430.000 žáků, loni už jich bylo jen 339.000. Výraznější propad přitom zaznamenaly obory zakončené výučním listem, kde se počet žáků od roku 2006 propadl o zhruba 23 procent. U maturitních oborů to bylo 18 procent.

"Problém nastává zejména v maturitních oborech, do nichž jsou z ekonomických důvodů přijímáni i uchazeči bez náležitých studijních předpokladů. Jedná se o žáky, kteří v základním vzdělávání měli podprůměrné výsledky. Tyto okolnosti se projevují i v průběhu středního vzdělávání, kdy jsou tito žáci často ohroženi školní neúspěšností, dosahují obvykle pouze podprůměrných výsledků, vzdělávání si prodlužují opakováním ročníků, případně přestupem do nižšího ročníku na jinou školu," tvrdí zpráva.

Školy, které jsou financované podle počtu žáků, se ale musejí snažit naplnit lavice. Zejména u oborů, po nichž je velká poptávka na trhu práce, tak žákům kraje i samotné školy nabízejí prospěchová či motivační stipendia. V minulém školním roce je nabízela asi pětina škol a 13 procent zřizovatelů. Asi polovina škol a krajů žákům také přispívá na pracovní oděv, některé školy a kraje poskytují příspěvky i na stravu.

Financování podle počtu žáků chce změnit ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Už dříve uvedl, že by měl být jiný systém financování pro základní a střední školy tak, aby se mezi těmito dvěma typy škol peníze nepřelévaly jako dosud. Slibuje také podporu technickým a učebním oborům, které jsou žádané na trhu práce.

Nejvíce žáků se vzdělává v oborech gastronomie a hotelnictví (téměř 12 procent), strojírenství a ekonomika (oba 11 procent), elektrotechnika (sedm procent) a stavebnictví (šest procent). Mezi nejméně časté patří obory obuvník, horník, hutník, zpracování plastů nebo skupina oborů publicistika, knihovnictví a informatika.