Somr připomněl, že například slévárenské firmy už nyní berou každého zájemce o práci s tím, že si jej vyškolí. "Rodiče pořád ještě podléhají pocitu hezkých profesí typu kosmetička, kuchař," myslí si Somr, který ale upozornil, že tyto kvalifikace nemají na trhu práce moc uplatnění.

Změnit zájem o obor prý mohou pomoci stipendia, už nyní je prosperující firmy ve výši několika tisíc udělují žákům s dobrým prospěchem. Na základě požadavků firem by mohly vznikat i nové obory. "Obory se ztratily, protože neměly žáky," vysvětlil Somr. Pokud by ale firma garantovala stabilní zaměstnání minimálně na pět let dopředu, stálo by prý za zvážení otevření aktuálně potřebného oboru.

"Mohl bych zítra minimálně pětkrát tolik (absolventů) poslat do firem, ale není zájem (žáků)," vysvětlil mizení oborů ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově Pavel Janus, jehož škola jako jediná v kraji vyučuje obor obráběč kovů.

Jeho slova potvrdila i Iveta Danysová z podniku ArcelorMittal, který nutně potřebuje absolventy oboru modelář a hutník operátor. Tyto obory se ale už skoro nikde neučí a firma jejich otevření složitě vyjednává se školami. Firmy nedostatek odborníků zatím řeší třeba dílenskými programy, kdy si několik měsíců přímo v provozu vychovávají nového zaměstnance s jinou kvalifikací.

Změnit by se podle Somra mělo i kariérové poradenství na základních školách. Kritizoval také současný systém povinných zdravotních prohlídek, které se provádějí jen formálně a po několika letech v učení se třeba ukáže, že žák má zdravotní vadu, kvůli níž nemůže daný obor vykonávat.

Podporu učňovským oborům a praxím ve firmách deklaruje i nová vláda ve svém programovém prohlášení.