Na záchranu hanáckého kroje Josefa Drásala (1841-1886) přispívali lidé od března do konce října loňského roku. "Drásalův kroj se dostal do sbírek olomouckého Vlasteneckého spolku muzejního pravděpodobně záhy po jeho smrti, a to z Kroměříže, kam Drásal často zajížděl. Kroj je složen z košile, vesty, gatí, opasku, klobouku a vysokých černých holin. V havarijním stavu se nacházela především bílá plátěná košile, původně vyšívaná hedvábnou nití zlatavé barvy," uvedla kurátorka muzea Veronika Hrbáčková.

Na restaurování Drásalovy košile, vesty a gatí pracují Lenka Dolanská z Pardubic a Hana Šťouračová z Brna. Jejich kopie vyrábí Jarmila Vitoslavská z Troubek na Přerovsku. "Dodělávám nyní košili. Samotné ušití trvá tak dva dny, náročná byla však výšivka. Čeká mě ještě vesta a gatě," řekla ČTK Vitoslavská. Podotkla, že na rozdíl od ostatních oděvů, na kterých pracuje, musí na Drásalovo oblečení počítat s obrovskou spotřebou materiálu. "Navíc oděv není vyšíván hedvábím bavlněným, ale pravým hedvábím," podotkla Vitoslavská.

Figurínu Drásala v kopii kroje chce muzeum vystavit na podzim. Poprvé si ji návštěvníci budou moci prohlédnout během Dnů evropského dědictví. "Přibližně po dobu jednoho měsíce bude vystaven i originál tohoto unikátního zrestaurovaného kroje," uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek.

Josef Drásal se narodil v roce 1841 v Chromči na Šumpersku. Dorostl do výšky asi 242 centimetrů a patřil v té době mezi největší lidi na světě. Žádný věrohodný doklad o tom, kolik přesně měřil, se však nezachoval, a to i přesto, že se 20 let živil jako varietní atrakce. Se svým impresáriem, holešovským hostinským Janochem, procestoval téměř celou Evropu, vystupoval i před francouzským císařem Napoleonem III. a dostal se také do Turecka. Příčinou jeho nadměrného růstu byla porucha podvěsku mozkového, a tedy přílišná produkce růstového hormonu. Zemřel ve 45 letech ve svém domě v Holešově. Kopie jeho kostry je vystavena v brněnském Anatomickém ústavu.