Osmičlenná parta bednářů zhotovuje obří ležácký sud jednou až dvakrát ročně. Kromě svého řemesla musejí být bednáři zároveň trochu truhláři, tesaři a kováři. Musejí si umět uvařit smolu na vysmolení sudů, řekl ČTK šéf party bednářů Josef Hrůza, který se v pivovaru řemeslu věnuje 40 let.

Než začne v sudu zrát pivo, čeká ho dlouhá cesta, která začíná výběrem dřeva. Aby sudy neprotékaly, musí mít husté letokruhy a žádné suky a musí minimálně šest let vysychat. Bednáři pak dřevo opracovávají na dužiny - úzké podlouhlé profily, které se spasují do obručí a ohnou do konečného tvaru. Než se sud stane sudem, říkají bednáři dužinám v obručích kukna. Dnes na sud použili 50 různě širokých dužin. Nejdřív je vsadili do horní železné obruče, pak navlékli další obruče a začali s ohýbáním.

Uvnitř budoucího sudu hoří oheň a čas od času bednáři vnitřní stranu namočí. "Oheň, voda - to je u dubu pomocník, který nám to pomůže ohnout," vysvětlil Hrůza. Spodek sudu obtáčejí řetězy s kladkami. Bednáři jim říkají satan a postupně jimi stahují dřevo pevně k sobě.

I když na vyspárování sudu se v pozdější fázi používá orobinec a sudy se vysmolují, pevné a dokonalé stažení dužin je základem neprotékajícího sudu. "Orobinec je jen pomocník a smola je dezinfekce a izolace, aby pivo nepřišlo do styku s dřevem. Jinak musí lícovat dno a dužiny, to je základ všeho," popsal Hrůza.

Bednářská parta má podle něj plné ruce práce. Každý rok opraví ve sklepích až 30 velkých ležáckých sudů, opravuje kádě a vyrábí nové sudy. Například pětadvacetilitrových sudů, které cestují po celém světě, loni bednáři udělali 300, doplnil Hrůza.

Um bednářů zachovává pivovar z úcty ke starému řemeslu i z praktických důvodů, řekl starší obchodní sládek Václav Berka. Malé množství ležáku Pilsner Urquell dozrává v historických sklepích ve stejných podmínkách jako před více než 170 lety, kdy se plzeňské pivo začalo vyrábět. Pivo zrající v tradičních dubových sudech slouží k porovnávání kvality a chuti s většinou produkce vyráběné moderními technologiemi.