"Nárůst návštěvnosti byl v podstatě celospolečenským jevem, nicméně k růstu naší návštěvnosti jistě přispělo i to, že správa státního zámku od června 2014 provozuje synagogu v březnické židovské čtvrti zvané Lokšany, jež byla zpřístupněna po více než 60 letech v rámci projektu 10 hvězd zajišťovaného Federací židovských obcí v ČR," řekl ČTK Barták.

Ostatním středočeským památkám loni návštěvníků také většinou přibylo, nárůst počtu turistů zaznamenaly zámek Konopiště na Benešovsku, hrad Karlštejn na Berounsku nebo zámek v Mníšku pod Brdy u Prahy. Kasteláni si to vysvětlují příznivějším počasím. Méně lidí zamířilo naopak na hrad Český Šternberk na Benešovsku, kterému ubylo hlavně ruských turistů. Úbytek návštěvníků z Ruska, který postihl i další místa v Česku, dávají cestovní kanceláře do souvislosti se sankcemi EU a oslabením rublu.

Březnický zámek letos opět uspořádá například cyklus koncertů Březnické hudební večery včetně varhanních koncertů v zámecké kapli a ukázek židovské hudby v synagoze. Chybět nebude letní zámecký bál, pokračovat budou i výstavy František Josef I. a Mým národům. Pokud jde o opravy, správa zámku plánuje další etapu rekonstrukce šindelové střešní krytiny východního paláce. "Dále bychom měli opravit poničenou kanalizaci v zámecké oboře," dodal kastelán.

Březnický renesanční zámek vznikl přestavbou gotické tvrze z poloviny 13. století. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů Buziců, který svůj původ odvozoval od bájného Bivoje. Dalšími majiteli byly rody Zmrzlíků, Lokšanů, Jeníšků z Újezda, Kolovratů a uherských Pálffyů. Zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami a anglickým parkem, je přirozenou dominantou města.