"Kompletně hotové už jsou sbírky archeologie, přírodovědná oddělení také, největší práci před sebou mají ještě fondy užitého umění a národopisu. Práci zpomaluje rozmanitost exponátů, nehledě na to, že sbírky jsou často uloženy v různých objektech," uvedl.

Až dosud měly předměty přidělené trojdílné papírové karty, které existují od roku 1961, předtím se zapisovaly do velké inventární knihy. "To je stále právoplatná evidence, ale digitální podoba vše usnadní, vyhledávání bude rychlé, systém nabídne informace o uložení předmětu, podrobný popis a další detaily, dokončit to chceme do tří let," uvedl Frýda.

Po spuštění digitální evidence nebudou muset badatelé chodit do depozitářů, předmět svého zájmu si vyberou v databázi, jež je doplněna i fotografiemi, v případě detailního popisu nemusejí ani předmět fyzicky vidět.

Zatímco muzeum ještě před 30 lety půjčovalo ročně pět předmětů ze svých sbírek, nyní je to kolem 500 i více, roste počet žádostí ze zahraničí, aktuálně třeba připravuje muzeum zápůjčku středověkého skla do Soulu.

Podle Frýdy také muzeum musí jednou za deset let inventarizovat všechny sbírkové předměty. Při poslední inventarizaci nebyly některé dohledány, proto se nyní ve dvou odděleních dělá kompletní generální inventura.