"Záměrem je přiblížit návštěvníkům jednotlivé tradice a zvyky spojené s fenoménem umírání a smrti a přispět k jeho chápání jako přirozené součásti lidského života," uvedl. Kromě rituálů při pohřbívání a zvyků spojených s jednotlivými fázemi odchodu člověka z tohoto světa, je přiblíženo také to, co znamenala "dobrá" a co "špatná" smrt a další. Zachyceno je období od vrcholného středověku do současnosti.

Řada zvyků, které měly předvídat možnou smrt člověka, se podle Chmelenského vztahovala k období Vánoc. Kromě křížku v rozkrojeném jablku před smrtí v rodině varoval také popel pod hrnkem. "Bylo to tak, že matka pod čtyři různé hrnečky ukryla prsten, uzlík, minci a popel. Pak nechala odkrýt hrnky své děti, popel znamenal smrt," uvedl Chmelenský. Špatné zprávy ale znamenalo také rychlé zrezivění kuchyňského nože a další.

Součástí výstavy je řada exponátů, mezi jedny z nejzajímavějších patří například osobní předměty z rakve Bohunky ze Šternberka, která zemřela v roce 1604. Šternberská kaple je součástí katedrály svatého Bartoloměje v Plzni, při rekonstrukci podlahy v roce 1923 dělníci na rakev narazili. K vidění jsou tak vlasy ženy, ale i drobné boty a další osobní předměty.

Ve výstavní síni nechybí ani posmrtné masky, například významného purkmistra města Plzně Václava Petáka a dalších. Na stěnách jsou také umístěny posmrtné obrázky. "Dnes už si nedokážeme představit, že by si někdo do svého rodinného alba zařadil fotografie zesnulých blízkých v rakvi nebo na hřbitově, v Plzni to ještě ve 20. a 30. letech minulého století bylo zcela běžné," uvedl kurátor. Podle něj to sloužilo k vyrovnání se lidí se smrtí, nebyla vytěsňována jako dnes, lidé se s ní průběžně konfrontovali, dokázali tak daleko lépe přijmout nejen smrt vlastní, ale i svého blízkého.