Jobbik v dopise adresovaném prezidentovi kritizuje rozhodnutí udělit nejvyšší maďarskou poctu Kertészovi, neboť prý spisovatel v minulosti zpochybňoval maďarství. V rozhovoru pro list Die Welt totiž prohlásil, že v Maďarsku mají velké slovo antisemité a pravicoví radikálové.

Tím, že se Kertész vyznamenání rozhodl přijmout, udělil podle maďarského spisovatele Rudolfa Ungváryho "rozhřešení" konzervativní pravicové vládě premiéra Viktora Orbána. Podle serveru Index.hu se navíc stane Orbánovým poskokem, neboť vláda v centru Budapešti iniciovala letos k 70. výročí obsazení Maďarska Německem sporný památník. Ten je podle kritiků Orbánovou snahou odsunout do pozadí odpovědnost maďarských válečných činitelů za deportace Židů.

Naopak podle filozofky Ágnes Hellerové si Kertész zaslouží jakoukoli cenu, především pak tu maďarskou. Také šéfka budapešťského muzea totality Mária Schmidtová považuje vyznamenání pro 85letého Kertésze za ocenění jeho celoživotního díla.

Těžce nemocný Kertész podle APA přijetí řádu obhajuje. Podle něj by řád měl signalizovat "touhu po názorovém porozumění"a "bezodkladnost" takovéto shody. Áder při předávání řádu Kertésze ocenil, že s "anatomickou přesností" ukázal, co totalitní režimy provedou s lidskou duší.

Kertész se narodil v Budapešti v židovské rodině. V roce 1944, ve svých patnácti letech, byl deportován do Osvětimi a poté do Buchenwaldu, kde se v roce 1945 dočkal osvobození. Jeho asi nejznámějším dílem jsou romány Člověk bez osudu nebo Likvidace. Kertész v celé své literární tvorbě zpracovává zkušenosti z pobytu v koncentračních táborech. Nobelovo ocenění obdržel v roce 2002.