Policisté loni odhalili 4641 cizinců, kteří byli v Česku nelegálně ubytovaní. Podle údajů policie to byl meziroční nárůst o 667 lidí. Mezi nejpočetnější skupiny patřilo 1035 Ukrajinců, 451 Kuvajťanů, 435 Rusů a 406 Libyjců. Dále šlo o obyvatele Vietnamu, Saúdské Arábie, Kosova, Slovenska, Sýrie nebo Afghánistánu.

Podle vedoucího oddělení analýzy rizik cizinecké policie Vladimíra Takáče Ukrajinci v tuzemsku často žijí nejprve legálně, pak ale třeba přijdou o práci i trvalý pobyt a v zemi nadále zůstanou. Kuvajťané, Libyjci či Saúdové do Česka často jezdí do lázní a v zemi zůstanou, i když jim vyprší víza. Ke konci loňského roku naopak v Česku legálně žilo téměř 452.000 cizinců. "Vývoj počtu cizinců neustále stoupá," dodal Takáč.

Počet nelegálních překročení schengenské hranice na pěti českých mezinárodních letištích se meziročně zvýšil o dva na 181 případů. Tyto hranice podle šéfa cizinecké policie Milana Majera překročilo zhruba 5,5 milionu osob, což je meziroční nárůst o 12,5 procenta. Podle něj například klesl počet zkontrolovaných občanů Ruska, což je zřejmě důsledkem sankcí Evropské unie vůči této zemi. "Tento pokles se nejvíc projevil na mezinárodních letištích Pardubice a Karlovy Vary," dodal Majer.

Česko je podle Majera hlavně tranzitní zemí, přes kterou migranti putují do dalších států. Mezi hlavní trasy patří tzv. balkánská cesta, která začíná v Turecku a pokračuje přes Bulharsko a Maďarsko do cílových států, kterými obvykle jsou Německo či skandinávské země. "Občané Sýrie, Afghánistánu a Kosova k nám nejčastěji chodí přes Slovensko a Rakousko," upozornil Takáč.

Často jsou migranti zachyceni v mezinárodních vlacích z Vídně nebo Budapešti. Další tranzitní trasou jsou hlavní silnice přes Ostravu, Brno a Prahu směrem do Norimberku. Loni byly podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého zaznamenány případy organizovaného převaděčství z Bulharska, Rumunska či Maďarska, kdy cizinci cestovali vlaky, autobusy, ale i dodávkami, kamiony nebo osobními auty.

Za loňský rok policisté odhalili 870 zfalšovaných, padělaných nebo pozměněných dokladů, což bylo o 164 více než v roce 2013. Nejvíc dokladů bylo českých, následovaly rumunské, slovenské, bulharské či německé.

Majer i Tuhý předpokládají, že kvůli složité situaci na Ukrajině a územích, kde bojuje Islámský stát, lze i letos očekávat významné migrační vlny. Chtějí proto zvýšit počet kontrol, nakupovat speciální techniku pro kontroly na letištích nebo zlepšovat mezinárodní spolupráci.

Podle Tuhého bude do jisté míry rizikový každý cizinec ze země, kde se bojuje. "Policie musí daleko důsledněji kontrolovat jednotlivé osoby a prověřovat jejich možné vazby například na teroristické buňky. I to je riziko," zdůraznil Tuhý. V současné době ale podle něj nejsou informace, že by Česku hrozilo reálně nebezpečí.