Pro zpoplatnění dálnic hlasovalo 433 poslanců, proti jich bylo 128, což znamená, že přinejmenším jeden z vládních poslanců vystoupil proti zákonu. Německá opozice před hlasováním uváděla, že způsob zpoplatnění dálnic odporuje právu Evropské unie, protože je diskriminační vůči zahraničním řidičům. Ministr dopravy Alexander Dobrindt sice tyto výtky odmítl, podle poslance za Levici Herberta Behrense se ale dá očekávat, že se souladem zákona s unijním právem bude zabývat Evropská komise.

Výše poplatků bude záviset na ekologické náročnosti provozu vozidla. Známky tak budou dražší pro stará auta, auta s větším objemem motoru a pro vozy jezdící na naftu. Rozpětí ročního poplatku by mělo být 22 až 130 eur (600 až 3550 Kč).

Kromě ročních poplatků budou mít zahraniční řidiči možnost zaplatit za desetidenní nebo dvouměsíční užívání dálnic. Výše desetidenního poplatku by měla být podle typu vozu mezi pěti a 15 eury (140 a 410 Kč), výše dvouměsíčního poplatku mezi 16 a 30 eury (440 a 820 Kč).

Na rozdíl od České republiky nebude Německo vydávat dálniční známky, které by se lepily na čelní sklo. Systém bude elektronický a zaplacení jízdy po dálnici budou kontrolovat mýtné brány snímáním registrační značky vozidla. Poplatky za užití dálnic bude podle ministerstva dopravy možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.

Německo má na svém území 12.800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí. Dobrindt dnes uvedl, že zpoplatnění dálnic by mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy Kč) ročně, které budou účelově vázány na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury.

"Všichni vědí, že by nebylo možné rozvíjet infrastrukturu, kdybychom neposílili její financování od uživatelů," řekl Dobrindt. Nynější zákon podle něj zajistí stabilitu rozpočtů určených k financování dopravní infrastruktury, které budou méně závislé na rozhodování o podobě státního rozpočtu.

Zpoplatnění dálnic ve vládě kancléřky Angely Merkelové prosadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která měla dálniční mýtné pro cizince jako jeden ze svých hlavních volebních slibů. Dobrindt loni přišel s několika návrhy na mýtné, z nichž jeden dokonce předpokládal zpoplatnění celé německé silniční sítě. Po protestech obcí v pohraničí by se ale poplatky měly odvádět pouze za jízdu po dálnicích.

Opoziční Zelení po přijetí zákona vyzvali německého prezidenta Joachima Gaucka, aby normu vetoval. Dobrindt však vyjádřil přesvědčení, že hlava státu zákon podepíše a že zpoplatnění dálnic obstojí i v případném řízení u evropských institucí. Připomněl v této souvislosti, že zavedení mýtného na dálnicích doporučovala Německu v minulosti i Evropská komise.