"My budeme navrhovat snížení DPH u restaurací a stravování z 21 na 15 procent. Jenom u tohoto," uvedl Babiš. Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové se snížení DPH v restauracích nebude týkat alkoholických nápojů. Zkušenosti z Chorvatska podle Babiše ukazují, že některé restaurace po zavedení on-line evidence tržeb zaznamenaly růst tržeb o 800 až 900 procent.

Elektronická evidence tržeb by měla být v Česku zavedena od ledna 2016. "Když to nestihneme 1. ledna, bude to 1. dubna," uvedl Babiš. Celkové prvotní náklady na zavedení elektronické evidence tržeb dosáhnou maximálně 317 milionů korun. Babiš očekává, že hodnota zakázky bude nižší - kolem 250 až 280 milionů korun. Roční provoz systému vyjde na 250 milionů korun, dodal.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by stát měl se zavedením evidence tržeb snížit podnikatelům daně. "Očekáváme také souběžný daňový bonus pro podnikatele. V Chorvatsku například snížili sazbu DPH," řekl. Zavedení evidence tržeb podle chorvatského modelu ale komora podporuje.

Evidenci tržeb naopak odmítá ODS. "Ministr Babiš nejdříve omezil výdajové paušály, zavedl kontrolní hlášení a nyní se rozhodl vyřešit své problémy se špatným výběrem daní zavedením registračních pokladen pro každého. Živnostníkům tím vzniknou zbytečné náklady, někteří si to ani nebudou moci dovolit a přestanou podnikat," uvedl předseda ODS Petr Fiala.

"Stát zavedením EET dostane do rukou nástroj, kterým získá přehled o finančním chování všech malých podnikatelů a živnostníků, což výrazně rozšiřuje sféru vlivu a moci státu vůči občanům a firmám," dodal předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.

Ministerstvo financí návrh zákona o evidenci tržeb poslalo k připomínkám v únoru. Cílem je omezení šedé ekonomiky a efektivnější výběr daní, zejména DPH a narovnání tržního prostředí, kdy poctiví podnikatelé nejsou schopni konkurovat těm, kteří neplatí daně.

Evidence tržeb by se tak měla týkat až 600.000 obchodníků, provozovatelů restaurací, hoteliérů, řemeslníků či poskytovatelů služeb. Podle plánů MF by pokladny obchodníků měly být napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Podnikatel by tak měl datovou zprávu o transakci zaslat finanční správě, která pošle podnikateli zpět potvrzení s kódem účtenky o přijetí transakce. Podnikatel účtenku vytiskne a zákazník by měl povinnost ji převzít.

Výhodou podle ministerstva je, že není nutné certifikovat zařízení ani programy a celý systém lze provozovat na běžných zařízeních. Podle Hornochové z návrhu zákona zřejmě zmizí povinnost občana převzít od podnikatele účtenku. "Rozhodně nechceme trestat zákazníka za to, pokud si nevezme účtenku," dodala.