Do potoka uniklo asi 300 metrů krychlových takzvaného digestátu, což jsou zbytky po vyhnití biomasy podobné močce. Hasiči v sobotu potok přehradili balíky slámy a hlínou a vytvořili velkou lagunu, ze které začali vodu s močkou čerpat kalovými čerpadly do cisteren. Voda pak končila jako hnojivo na poli. Dnes dopoledne hasiči zahradili potok ještě v jiném místě nad první lagunou, aby vytvořili další čerpací stanoviště.

Z první laguny, kterou hasiči pracovně označili jako "špinavá", hodlají vodu odčerpávat do dnešních 22:00. V horní laguně je už jen čistá voda. Hasiči ji hadicovým vedením, jakýmsi bypassem, vpouštějí zpět do koryta pod spodní lagunou. "Do laguny s digestátem tedy již nic nepřitéká. K vyčerpání zbytku špinavé laguny by mělo dojít během pondělního dopoledne," uvedla Horáková.

"Analýza odebraných vzorků pracovníky Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč potvrdila, že voda je silně znečištěná," uvedla mluvčí. Zatím nebylo zjištěno, že by v potoce uhynuli ryby nebo jiní živočichové.

Digestát unikl ze zásobníku, pravděpodobnou příčinou byla podle hasičů závada na čerpadle. Případem se zabývá i policie. "Provádíme šetření s podezřením na technickou závadu na čerpadle," řekl ČTK mluvčí chrudimské policie Jiří Tesař.

Jeden proud vody hasiči dnes také začali rozprašovat zpět do koryta potoka. "Rozprášením se totiž ve vodě snižuje množství amoniaku, který je tím okysličován a likvidován. Navrácená voda již dle odborníků nezpůsobí žádné problémy," uvedla Horáková. V noci vyjeli k události i silničáři, protože silnice a celé okolí nebezpečně namrzaly.

Norné stěny nemohli použít, protože digestát se smísil s vodou a držel se na dně potoka. Norné stěny lze použít jen na látky, které jsou lehčí než voda, nemísí se s ní a drží se na hladině, jako jsou například ropné produkty.

Případné škody na životním prostředí budou řešit zástupci Povodí Labe a České inspekce životního prostředí.

Liboměřická bioplynová stanice firmy Agro Liboměřice byla v části obce Nové Lhotice uvedena do provozu v roce 2008. Její výkon dosahuje 526 kilowattů. Zpracovává kejdu, siláž a senáž, informovala dříve chrudimská Agrární komora.