Tendr na dostavbu mladší z českých jaderných elektráren zrušil ČEZ v polovině dubna. Hlavním důvodem zastavení zakázky, jejíž hodnota se odhadovala na několik set miliard korun, bylo, že vláda neposkytla státní garance. Přes zrušení zadávacího řízení se o stavbě jaderných zdrojů v tuzemsku mluvilo dál. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v červenci řekl, že by se mohla dostavba rozdělit mezi obě české jaderné elektrárny a kromě jednoho nového bloku v Temelíně by mohl být postaven pátý blok v Dukovanech. Konkrétní rozhodnutí ale nepadlo. Finální rozřešení má dát materiál, jenž připravuje ministerstvo průmyslu společně s ministerstvem financí, a který má být součástí nové Státní energetické koncepce. Původně měl být předložen do konce roku, vláda ale na svém posledním letošním zasedání přerušila i schvalování koncepce jako takové. Vrátí se k ní v únoru.

Samotná koncepce má určit směr, kterým se má vydat energetika v Česku do roku 2040. Nejpravděpodobnější varianta, nazvaná optimalizovaný scénář, předpokládá, že primárním energetickým zdrojem by se mělo stát jádro, následované zemním plynem a ropou. Mládek letos několikrát uvedl, že současná vláda bude prosazovat především využití jaderných a uhelných zdrojů.

Vláda naopak schválila novelu energetického zákona. Ta měla původně platit už od ledna, ministerstvo průmyslu nyní předpokládá, že by měla vejít v platnost v polovině roku 2015. Materiál je nyní v Poslanecké sněmovně, v polovině prosince prošel prvním čtením. Novela má mimo jiné změnit způsob platby poplatku na obnovitelné zdroje, který by se měl nově stanovovat podle hlavního jističe, nikoliv podle spotřeby elektřiny jako dosud. Zákon má také mimo jiné umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren do 10 kW. Pro jejich instalaci už nemá být nově potřeba licence a to ani v případě, že půjde o podnikání. Předloha počítá rovněž se vznikem kontrolní pětičlenné Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), jejíž členy má na pět let jmenovat vláda podle návrhu ministra průmyslu.

Právě ERÚ v čele s předsedkyní Alenou Vitáskovou celý rok proti způsobu přípravy i výsledné formě novely ostře vystupoval, vznik Rady ERÚ označila předsedkyně za politizaci úřadu. Úřad kritizoval i to, že ministerstvo průmyslu s ním při tvorbě zákona dostatečně nespolupracovalo.

Největší česká energetická firma ČEZ v červnu oznámila, že plánuje v tuzemsku v nadcházejících dvou letech uspořit 14 až 27 procent stálých provozních nákladů. Za letošní rok se ČEZ v Česku rozloučil se zhruba 800 zaměstnanci.

V listopadu pak společnost oznámila, že chce koupit dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách. Podíl prodává italská firma Enel. ČEZ ale trvá na vypracování detailní analýzy spojené zejména s dostavbou jaderné elektrárny Mochovce. Kvůli problémům okolo této elektrárny ČEZ zájem o Slovenské elektrárne dlouho zvažovala. Od začátku příštího roku naopak společnost zastaví provoz své uhelné elektrárny v bulharské Varně. Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení pro krátkodobý provoz elektrárny, zařízení totiž nesplňuje evropské ekologické limity.