Svůj podíl podle něj ale musí do projektů přinést i samotné Česko. "Česká republika by se měla podílet v rámci mezinárodní spolupráce na projektech, které by umožnily využít terminály pro dovoz zkapalněného plynu. Je ale potřeba, aby také EU poskytla nástroje na financování takovýchto projektů," uvedl premiér.

V Evropě se nyní v rámci budování propojení ze severu na jih staví terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v polském přístavu Świnoujście. Další LNG terminál pak má postavit Chorvatsko na ostrově Krk.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) panuje v Evropě shoda, že by bylo dobré alternativní zásobovací cestu plynu mít. Projekt ale brzdí právě to, že není jasné, kdo přesně ho zaplatí. Možností je Evropská komise, u které je podle Mládka do budoucna naděje, že by mohla tyto plány podpořit. Mezi dalšími možnostmi financování jmenoval ministr platby za tranzit nebo spotřebitele.

"Platí to, že z krátkodobého hlediska je budování alternativního spojení pro spotřebitele spíše břemenem, byť dlouhodobě se jim to samozřejmě vrátí ve větší bezpečnosti dodávek plynu," dodal Mládek. Připomněl, že česká vláda v červnu severojižní propojení podpořila, když vyhlásila projekty Stork II a související plynovod Moravia, které mají Česko s terminálem ve Świnoujście propojit za projekty národního zájmu. Uvedl, že i pro jejich stavbu se snaží stát zajistit financování z EU.

Unijní státy podle Sobotky v minulých letech investovaly především do nových tras, které měly řešit například problémy s dodávkami přes Ukrajinu. Podle ministerského předsedy je ale potřeba nejen hledat nové trasy pro současné dodávky z Ruska či severní Evropy, ale i nové zdroje.

Sobotka připomněl, že o možných dodávkách plynu z USA mluvil minulý týden s americkým viceprezidentem Joem Bidenem. Biden také v minulých dnech vyzval Evropu, aby rozšířila rejstřík svých energetických zdrojů a snížila závislost na Rusku.

Mládek pro změnu připomněl plánované zahájení stavby plynovodu Transanatolian Pipeline (TANAP) z Ázerbájdžánu přes Turecko do Řecka a Itálie.

Česká republika dováží z Ruska přibližně 75 procent své spotřeby plynu. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do ČR především přes Ukrajinu a Slovensko. ČR je ale napojena na alternativní trasy, kterými dokáže plyn získat. A to jednak plynovodem Gazela, který napojuje ČR na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, jednak plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.