"Právě v období velké nejistoty a velkých legislativních změn je určitá míra předvídatelnosti pro investory poměrně významná," uvedl Šolc. Upozornil, že ministerstvo se může do regulace energetiky zapojit pouze vytvořením vhodného právního prostředí. Podle Šolce by měla být jasně daná například struktura tzv. regulačních období. V rámci nich dnes ERÚ stanovuje pravidla pro určení cen za distribuci a přepravu elektřiny a plynu.

Právě regulační období pro plynárenství mělo podle původních plánů skončit letos, avšak ERÚ ho prodloužil až do příštího roku. Podle Chvojky ale právě kvůli tomu, že nebylo jasné, jak bude energetický trh z hlediska legislativy příští rok vypadat. "Máme v poslední době pocit, že ministerstvo stojí na straně monopolů, zatímco my na straně těch, co platí ty faktury," uvedl Chvojka.

Podle Šolce je třeba správnou regulaci nastavit například i pro zavedení tzv. inteligentních sítí. Jejich podstatou je vybavení zákazníků chytrými digitálními elektroměry, které umožňují tvorbu cenových tarifů podle aktuální situace v síti. Měřidla mají zákazníkům efektivně řídit spotřebu, a umožnit například levnější dobíjení baterií nebo praní prádla v době s volnější výrobní kapacitou.

Jan Pánek z Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise na fóru uvedl, že od roku 2002 bylo v Evropě realizováno v oblasti inteligentních sítí 460 projektů za 3,15 miliardy eur (86,6 miliardy Kč). Nejdále jsou v jejich zavádění Švédsko, Finsko a Itálie.

S plánem rozšiřování inteligentních sítí však nesouhlasí ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Podle něj budou nadále klesat neregulované ceny elektřiny, a investice do chytrých elektroměrů by tak byly neekonomické.