Kurz hřivny se nyní pohybuje v blízkosti rekordního minima 13,70 za dolar, na nějž poprvé klesl v polovině dubna po vyhlášení separatistických "lidových republik" ve východních oblastech. Minulý týden guvernérka centrální banky Valerija Hontarevová hovořila o "panice" na měnovém trhu.

Rozhodnutí zvýšit povinný prodej deviz na sto procent bylo přijato "vzhledem k ekonomickým problémům spojeným s protiteroristickou operací na Ukrajině . . . a za účelem regulace devizového trhu", uvedla banka podle agentury Reuters. Nařízení platí do 21. listopadu, centrální banka však podobné regulace v minulých krizových obdobích často prodlužovala.

Banky na Ukrajině budou muset prodávat devizy ještě ten den, kdy je koupí od firem, uvedla centrální banka.

Ukrajinská ekonomika a hřivna jsou pod silným tlakem od konce loňského roku nejprve kvůli politickým otřesům v Kyjevě a nyní v důsledku bojů mezi vládními silami a proruskými povstalci na průmyslovém východě země. Tam musela řada továren a podniků zastavit provoz a průmyslová výroba v zemi v posledních měsících prudce klesá.

Meziroční pokles ukrajinské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí prohloubil na 4,7 procenta z 1,1 procenta v předchozích třech měsících. Hrozící kolaps ekonomiky má odvrátit finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu (MMF), který koncem dubna schválil dvouletý program pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (354 miliard korun). Ukrajina zatím v rámci tohoto programu obdržela zhruba 3,2 miliardy dolarů, které posílily devizové rezervy země.