Bulharsko v současnosti patří mezi pět zemí EU, které jsou zcela závislé na dodávkách jaderného paliva z Ruska. Podobně je na tom i Česko, Slovensko, Maďarsko a Finsko. Dohoda odpovídá nové strategii EU, která doporučuje omezit závislost na jediném dodavateli u jakéhokoli druhu energie.

Westinghouse, která staví a provozuje jaderné elektrárny po celém světě a podílela se i na výstavbě prvních dvou bloků českého Temelína, by měla podle dohody získat 30 procent v podniku Kozloduj NPP, dceřiné firmě Kozloduj pro výstavbu nových reaktorů. Westinghouse pro nový blok dodá veškeré vybavení, projekční a inženýrské práce a palivo. Náklady na výstavbu nového reaktoru AP1000 mají činit pět miliard USD (103,2 miliardy Kč) a reaktor má být v provozu od roku 2023.

Bulharsko je jednou z mála zemí Evropské unie, která po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 plánuje nový jaderný reaktor. Elektrárna v Kozloduji má nyní dva sovětské reaktory o výkonu 1000 megawattů.

"Dohoda je podepsána. Nicméně v platnost vstoupí pouze tehdy, pokud ji schválí příští vláda," řekl agentuře Reuters generální ředitel elektrárny Ivan Genov. Bulharská vláda minulý týden rezignovala a zemi má do voleb, které se uskuteční 5. října, dovést přechodný kabinet. Vítězem nových voleb by se mohlo stát současné opoziční středopravicové uskupení Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB).