Diplomaté států EU v Bruselu v úterý dosáhli předběžné dohody o hospodářských sankcích proti Rusku v souvislosti s jeho postupem v ukrajinské krizi. Omezení se mají týkat přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu během vyjednávání především prosazovalo, aby sankce nedopadly na obchod s civilním zbožím a nebyly likvidační pro české firmy. Nové sankce by měly mít jen velmi omezený dopad na českou ekonomiku a MPO je bude průběžně sledovat, analyzovat a vyhodnocovat," uvedlo ministerstvo.

Dopady nově zavedených sankcí by tuzemskou ekonomiku jako celek a její růst příliš neovlivnily, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Sektory, které jsou embargem ohroženy, tedy například letectví, nejsou tahounem ekonomiky. Pokud nám ale pojede výroba aut, tak to ekonomika tolik nepozná," uvedla.

V celoevropském měřítku má podle ní v souvislosti se sankcemi obavy o ekonomický vývoj Francie. Tahoun evropské ekonomiky, Německo, by naopak měl Evropu zachránit. "Německá ekonomika se totiž dokáže obrátit na jiné trhy se svými výrobky. Jde například o nyní oživující ekonomiku Velké Británie a nebo USA," podotkla.

Svaz průmyslu a dopravy uvedl, že z pohledu makroekonomického nebudou mít sankce v této podobě výrazný dopad na celkový vývoj českého HDP. "Na druhé straně přímé dopady na podnikání řady firem by se mohly pohybovat v řádech miliard až desítek miliard korun," uvedl viceprezident svazu Radek Špicar.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vláda zatím nemá odhady, jaký konkrétní dopad budou mít nové sankce na české firmy. Bude podle něj velmi záležet na odpovědi, kterou na přijatá opatření zvolí Rusko. "Protože tu nikdo nezná, tak není možné kalkulovat ty důsledky," řekl dnes ČTK.

"Jediné sankce, které dávají smysl, jsou sankce na dovoz, ale řada zemí EU (včetně nás) je příliš na dovozu (hlavně plynu) na Rusku závislá. Ve skutečnosti si EU vytvořila sankce vůči sobě," řekl ČTK prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Nyní se podle něj dá očekávat do budoucna tlak americké administrativy na EU, aby sankce zpřísňovala.

V oblasti vojenského materiálu je Rusko naprosto nezávislé na dodávkách ze světa, je to druhý největší exportér vojenského materiálu na světě, tvrdí Hynek. U technologií Rusko pravděpodobně z krátkodobého hlediska dopad sankcí pocítí, nicméně asijští výrobci v relativně krátké době budou schopni tento výpadek nahradit a ruský trh obsadit. "Osobně si myslím, že sankce na vývoz je naprosto přežilý nástroj pro uplatňování sankcí, který do 21. století nepatří," dodal.

"Při jednání o podobě nových sankcí postupovali zástupci ČR tak, aby pomohli udržet jednotný postup celé EU vůči Rusku a současně ochránili co nejvíce tuzemskou ekonomiku a pracovní místa. Je dobře, že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí. Věřím, že další opatření už nebudou potřeba a že převáží rozum a diplomacie. Ani pro EU, ani pro Rusko není do budoucna výhodné, abychom se dostali do vleklé obchodní války a na východní hranici Ukrajiny vyrostla nějaká nová hospodářská či politická železná opona," uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Vývoz tuzemských firem do Ruska dosáhl podle ČSÚ od letošního ledna do května 46,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta méně.

Celková obchodní výměna ČR s Ruskou Federací od ledna do května:

vývoz46,237 miliardy Kčpodíl 3,1 procenta
dovoz55,695 miliardy Kčpodíl 4,4 procenta

zdroj: ČSÚ