Opoziční poslanci z ODS, TOP 09 a Úsvitu opustili na protest proti opakovanému hlasování před závěrečným hlasováním jednací sál. Pro Urbanův návrh hlasovalo dnes 26 poslanců KSČM, z poslanců ČSSD pro něj hlasoval jen Urban sám. Pro zákon jako pro celek hlasovali poslanci vládní koalice i komunisté.

Vláda poslancům předložila novelu výlučně kvůli tomu, aby zachovala právo zemědělců na vracení části spotřební daně ze spotřebované nafty. Urban k ní ale ve druhém čtení předložil návrh na snížení sazby spotřební daně z nafty o 2,50 Kč na litr a u benzinu o 1,50 Kč na litr. Poslanci to ve středu schválili hlasy opozice, ke které se přidalo i 17 sociálních demokratů.

Hlasování ihned kritizoval ministr financí Andreje Babiše (ANO), který poukazoval na to, že stát přijde o 14 miliard korun. Pohonné hmoty by podle něj stejně nezlevnily a pomohlo by to jen jejich distributorům. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl mimo jiné to, že řada poslanců jeho strany nevěděla, o čem hlasuje. Podle něj bylo chybou, že Urban tento návrh předložil a měl by to podle něj uvnitř strany vysvětlit.

Babiš dnes řekl, že jeho úřad připraví analýzu, která by se zabývala tím, kde řidiči tankují. Při jejím zpracování chce využít spolupráce se studenty, kteří ministerstvu už dříve zdarma pomáhali s audity na ministerstvech. "Tak já říkám: oslovíme nějaké studenty, postavíme je na všechny hraniční přechody v České republice a vždy, když přijede nějaký náklaďák, tak půjdou za řidičem a zeptají se ho: kde jste čerpal, pane řidiči, v Polsku nebo v Čechách? Kde budete čerpat? V Německu?" řekl Babiš novinářům.

V tuzemsku jsou podle něj druhé nejnižší ceny nafty i benzinu ve Střední Evropě. "Tak nechápu, o čem mluví pan Urban," dodal. Podle Babiše možná prostor pro snížení daně existuje, ale nejdřív si chce nechat udělat analýzy.

Aktuální sazba spotřební daně z paliv platí od roku 2010, z litru benzinu činí 12,84 koruny, z litru nafty pak 10,95 koruny. K této sumě se navíc připočítává DPH. V okolních zemích je nejvyšší spotřební daň z pohonných hmot v Německu, kde činí 0,65 eura (asi 17,9 Kč) za litr z benzinu a 0,47 eura (asi 12,9 Kč) za litr z nafty. Naopak nejnižší je v Polsku, kde činí 0,41 eura (asi 11,3 Kč) za litr z benzinu a 0,35 eura (asi 9,6 Kč) za litr z nafty.

Středeční hlasování o Urbanově návrhu i o zákonu jako o celku zpochybnil sociální demokrat Ladislav Šincl. Poslanci na jeho námitku přistoupili, a hlasování se proto muselo opakovat dnes. Tento postup ale kritizovala opozice a chce se kvůli proceduře schvalování obrátit na Ústavní soud. Vadí jí hlavně to, že Šincl zpochybnil hlasování až po hodinové přestávce, kterou si ihned po hlasování vyžádal klub ČSSD. Podle jednacího řádu musí poslanec hlasování zpochybnit bezprostředně. Část opozičních poslanců proto před hlasování opustila jednací sál.

Opakované hlasování poslanců o snížení spotřební daně bylo podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka "minimálně velmi sporné". Pokud bude podána ústavní stížnost, Ústavní soud by měl zvážit, co přesně znamená termín "bezprostředně" a dokdy tedy poslanec může hlasování zpochybnit, řekl ČTK právník. Důvodem ke změně jednacího řádu Sněmovny ale dnešní událost není, dodal.

Pokud novelu schválí i Senát a podepíše prezident, budou moci zemědělci získávat vratku spotřební daně i nadále. Jen letos by takto mohli získat zpět až 1,3 miliardy korun. Má to podpořit jejich konkurenceschopnost. Pravicové opozici se zelená nafta nezamlouvá a poukazuje na to, že jde o možnost k daňovým únikům. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím ale nesouhlasí. Podle něj zemědělci spotřebují mnohem víc nafty, než na kolik můžou o vratku žádat.

Zelená nafta skončila ke konci loňského roku, obnovena má být se zpětnou platností i pro letošní rok. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se k zachování daňové úlevy pro zemědělce zavázala v koaliční smlouvě a tento návrh na jaře předložila poslancům.