Mechanismy snižování dluhu, které má země zakotvené v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, Slovensko aktivovalo už loni. Stalo se tak poté, co zadlužení státu překročilo hranici 50 procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro vládu to ale nepředstavovalo žádné tvrdší sankce, ministerstvo financí pouze předložilo zprávu o příčinách zvyšování státního dluhu a o návrzích na jeho snížení.

Loňský dluh Slovenska se vyšplhal na 55,4 procenta HDP ve srovnání s 52,66 procenta v roce 2012. Ministerstvo financí tak bude muset letos přistoupit k zmrazení tří procent výdajů státního rozpočtu snížených o některé položky, jako například o náklady na financování státního dluhu. To znamená, že ministerstva a další organizace napojené na státní rozpočet by v tomto roce přišly o asi 300 milionů eur (8,2 miliardy korun). Z důvodu nárůstu státního dluhu vláda ani premiér také nebudou moci rozdělovat peníze ze své rezervy. Úsporná opatření se dotknou i samosprávy.

"Zákon platí a plně ho respektujeme," řekl ministr financí Peter Kažimír k nutnosti přistoupit k úsporným opatřením.

Původně se očekávalo, že státní dluh Slovenska se loni udrží těsně pod hranicí 55 procent výkonu ekonomiky. Eurostat ale Slovensku započítal do dluhu i některé transakce, s nimiž slovenská vláda původně nepočítala.

Zatímco zadlužení Slovenska loni rostlo, země dokázala stlačit schodek veřejných financí pod klíčovou úroveň tří procent HDP. "Uspokojení spočívá v tom, že výsledek deficitu veřejných financí byl potvrzen na úroveň 2,77 procenta hrubého domácího produktu. Dosáhly jsme lepších výsledků, než jsme čekali," poznamenal Kažimír. Díky zlepšení kondice veřejných financí by v příštím roce mohla na Slovensku klesnout základní sazba daně z přidané hodnoty na předchozích 19 z nynějších 20 procent, jak to předpokládá zákon schválený bývalou slovenskou vládou. Kažimír ovšem upozornil, že rozhodující bude podzimní zpráva Eurostatu, který by ještě mohl přehodnotit údaje o schodku veřejných financí Slovenska za minulý rok.

V letošním roce slovenské ministerstvo financí očekává další zvýšení státního dluhu země, a to na 56,5 procenta HDP. Pokud by vláda tento plán nesplnila a zadlužení země překročilo hranici 57 procent výkonu ekonomiky, musela by předložit do sněmovny vyrovnaný rozpočet. To by se před volbami plánovanými na rok 2016 zřejmě neobešlo bez výraznějších škrtů ve výdajích nebo zvyšování daní. Kažimír uvedl, že dluh země by mohl snížit výnos z připravovaného prodeje menšinového podílu státu v telekomunikačním operátorovi Slovak Telekom. Z prodeje 49 procent akcií telekomu plánuje vláda utržit až miliardu eur.

Slovensko se v EU neřadí k nejzadluženějším zemím. Vysoký dluh loni vykázaly zejména Řecko (175,1 procenta HDP), Itálie (132,6) a Portugalsko (129 procenta).