Napříč šílenou myslí – Hellblade: Senua's Sacrifice je originální, ale zároveň prázdná videohra

22. srpna 2017 ● 09:10

Zpět
na

Hellblade: Senua's Sacrifice vypadal od počátku vývoje jako hodně originální projekt. Psychózou stižená Senua se snaží dopravit ostatky svého zesnulého milého na bájné pohřebiště, ale brání jí v tom její šílená mysl, hloupé hlavolamy i zástupy nepřátel. Nebo ne? Co je skutečnost a co ne? Tento titul bortí jakékoliv hranice mezi realitou a halucinacemi a nabízí originální pohled do hlavy šílence. Jako hra však selhává na celé čáře.

Sensua je hodně nesympatická hlavní hrdinka. Pošahaná dredařka se ve světě založeném na norské a keltské mytologii snaží dostat to, co zbylo z její lásky, namísto odpočinku. Šibe jí přitom v hlavě ostošest. Má halucinace a slyšiny horší než pravidelní uživatelé LSD. Ale o tom právě hra je. O tom, co se děje v šílené mysli, o tom, co vytáhne podvědomí ze zlomeného člověka, o věcech, které ani nechcete vědět, že je vaše mysl schopná.

Hellblade: Senua's Sacrifice není příliš těžkou videohrou, a to z jednoho důvodu. Příliš si v ní totiž nezahrajete. Jde spíše o pekelnou procházku noční můrou. Chodíte v lineárních koridorech, řešíte hádanky jako ze zvláštní školy a občas přijde primitivní souboj. Vezměme to ale popořádku. Hra se odehrává v démonickém a zároveň vizuálně úchvatném světě v tom nejdepresivnějším i nejodpudivějším slova smyslu. Přesto od obrazovky alespoň na pár chvil nebudete moci odtrhnout oči.

Grafika je velmi povedená, ale časem pochopíte, že hra mnohé neduhy maskuje.

Autor: Blesk - Ladislav Leimer

Jenže grafika je na první pohled vymazlená právě proto, že skoro nikam nemůžete jít. Tohle není svět, ale předem vytyčená cesta, ze které nemůžete uhnout. Ať půjdete vypálenou vesnicí, jeskyní, nebo budete přecházet propast po trámu, koncept je stejný. Jdete za nosem a občas někam zabočíte. Jednou za čas se zastavíte, abyste vyřešili hlavolam. Ten spočívá v tom, že vám hra ukáže obrazec, který musíte najít v prostředí. No teda, koncept srozumitelný i pro děti z mateřské školky.

Někdy obrazce najdete hned, ale jindy je jejich hledání otravné. Ne, že by bylo nepochopitelné, ale občas prostě nevidíte, kde se schovávají, a trvá vám to dlouho. Zpět ale ke grafice. Ta sice na první pohled vypadá bombasticky a chválit ji budeme i v závěrečných plusech, top stylu Uncharted série však není ani náhodou. Vizuální stránka si pomáhá efekty jako rozmazání nebo zrnění, a pokud budete pozorní, narazíte na mnoho nehezkých kostičkovaných textur. Hráč má alespoň možnost výběru mezi stabilními 60 snímky za vteřinu, nebo vyšším rozlišení.

Grafika má opravdu svá ale.

Autor: Blesk - Ladislav Leimer

Vrcholem všeho je soubojový systém. Kdyby hra vyšla na PlayStation 2, byl by v pořádku, ale jde o titul na platformu o dvě generace později. Bitvy jsou tak primitivní, až to bolí. Máte k dispozici lehký a silný výpad, úskok a blok. Dokážete si tak asi moc dobře představit, jak boje probíhají. Jsou otravné, opakující se, zastaralé a hloupé. Nepředstavují žádnou výzvu, stačí vám dostatek trpělivosti. Je jedno zda bojujete s řadovým protivníkem, nebo bossem. Cesta k jeho poražení je bohužel vždy stejná.

Na své cestě plné vidin a myšlenek, zda má cenu Hellblade: Senua's Sacrifice vůbec dohrávat, narazíte na mnohem těžšího protivníka než maskované bijce s meči, sekyrami a štíty. Mimochodem, protivníci se štíty představují jedinou skutečnou výzvu při soubojích. Jde o bugy a errory. Těch je hra plná a ten nejprotivnější z nich nám bránil v přechodech přes mosty, trámy, a dokonce schody. Děs. Co ale musíme hře přičíst k dobru, je její škodolibost, pokud se vám nebude dařit.

Další trapný souboj

Autor: Blesk - Ladislav Leimer

Protivná dredařka má v ruce sněť, a když ji někdo porazí, rozšíří se jí dál. Když se dostane k hlavě, tak zemře a je nadobro konec hry. Opravdu, hra vám smaže uloženou pozici. Muhehehe. Na druhou stranu nejde o moc děsivou hrozbu, protože tento titul vážně obtížný není a zemřeli jsme jenom párkrát. Tím, co dodává hře opravdu na atmosféře, je audio. Sami tvůrci vyzývají k tomu, abyste hru hráli se sluchátky. My s nimi souhlasíme.

Jak Sensue hrabe, vnitřní hlasy jí z různých stran deptají, ponižují, shazují, ale i napovídají. Například, když na vás někdo útočí zezadu, šepot vás varuje. Je to originální a poutavý prvek, který se mísí zároveň s hroznou otravou. Až vám bude po hodině někdo po padesáté našeptávat to samé, bude strašit v hlavě i vám. Hellblade: Senua's Sacrifice popisují tvůrci jako nezávislý AAA projekt, který i sami vydávají.

Hlavní hrdince straší ve věži.

Autor: Blesk - Ladislav Leimer

Jde o zajímavou a originální podívanou, ale podle dnešních standardů rozhodně nejde o hru. Že za tímto dílem stojí vývojáři z Ninja Theory, kteří nám přinesli ďábelsky boží řežbu a reboot kultovní série od Capcomu DmC: Devil May Cry, který na PlayStation 4 vyšel i s dodatečným obsahem v definitvní edici? Tomu jen těžko věřit. Než ale výhradně digitálně distribuovanou hru odsoudíme, nutno dodat, že stojí jenom něco málo přes osm stovek. Dobře, to spoustu neduhů hry omlouvá. Hellblade: Senua's Sacrifice je prostě titul spíše pro příležitostné hráče