Tedy soustavně a jako z konve. To je velké vítězství, protože jsme konečně mohli absolvovat našich oblíbených 100 kilometrů v celkem normálních podmínkách...

Tradičně neúspěšně jsme hledali deklarovanou trasu Panevropské cyklostezky, abychom záhy zanechali marné snahy a vydali se po okreskách směr Paříž. Protože jsme se ale ocitli na tzv. národce, což je výpadovka zhruba jako naše proslulá "karlovarka", mnozí řidiči nás s chutí protroubili. Na takové prudiče už ale máme vybudovanou imunitu.

Takže cesta z Epernay do 100 km vzdáleného La Ferte sous Jouarre proběhla sice opět s jazykem na vestě, protože "vítr z hor" si nedal celou cestu pokoj, ale dali jsme to.

Na okraj Paříže v Gare del´est nám zbývá posledních 90 kilometrů!

Abych ale předposlední etapu zas tak nepřechválil, tak všechno začalo defektem na mém kole. Už předchozí den jsem při jednom ze sjezdů za špatné viditelnosti dostal ránu nějakým klackem nebo šutrem do zadního kola a odneslo to několik drátů a z kola byla šmajdající osmička. Tak jsem ráno vyrazil s hrůznými myšlenkami na ceny francouzských služeb do nejbližšího cykloservisu v Epernay. Ukázalo se, že rána měla ještě fatálnější následky, odneslo to sedm drátů a mechanik se s kolem pachtil skoro hodinu. Mezitím jsem se mu snažil vysvětlit, odkud jsme a kam jedeme, což bylo vzhledem k jazykové bariéře téměř nadlidským úkolem. Ale podařilo se. Z 45 eur slevil na 21 a ještě mi dal na cestu mapku města. Prostě Francouz...

Podobně jsme dopadli i při hledání ubytování. Když už jsme byli téměř u cíle etapy a já proléval hrdlem poslední zbytky iontového nápoje, Lucka se dala do řeči s kolemjdoucím domorodcem a ten hned ochotně nabídl ubytování ve svém domě. S manželkou nám dali k dispozici celý velikánský obývák s krbem, kde jsme mohli konečně usušit naši promočenou garderobu. Navíc nás odvezli autem asi do 10 km vzdáleného městečka na večeři. O takové pohostinnosti si asi můžeme doma nechat jen zdát.

Takže shrnuto a podtrženo: Stojíme před branami Paříže, kola úpí, ale ještě drží pohromadě stejně jako my. Zítra bychom měli francouzskou metropoli dobýt, teď už pevně věřím, že se nám to povede. "Byla to pro nás na začátku obrovská výzva, většina lidí nám nevěřila, že to dokážeme, a my jsme o tom také nebyli moc pevně přesvědčeni. Postupně jsme si na každodenní zátěž zvykli a je to podle mě zkušenost, která nás strašně fyzicky i psychicky posílila. Do Paříže zbývá už jen 90 kilometrů. Když to jinak nepůjde, tak kola k Eiffelovce třeba dotlačíme..." říká Lucka.

Děkujeme za podporu všem našim čtenářům, vydržte ještě jeden den, moc vás všechny potřebujeme!

Z La Ferte sous Jouarre zdraví Vašek

Čtrnáctá etapa v bodech:
Úsek: Epernay - La Ferte sous Jouarre (100 km)
Po trase: Dormans, Chateau au Thierry, Nogent, L´Artaud
Převýšení: 220 m
Útrata: 65 eur (cca 1560 Kč) ubytování a potraviny
Start: 9:50 h
Cíl: 18.55 h
Průměrná rychlost jízdy: 15,20 km/h
Maximální rychlost: 55 km/

  1. Reportéři Blesku chtějí pokořit Panevropskou cyklostezku
  2. Horská kola se změnila v dálkové speciály
  3. Blesk už v neděli šlápne do pedálů
  4. Poslední přípravy na cestu do Francie
  5. 1. etapa: První etapu ohrozilo hektické balení
  6. 2. etapa: Lucie hlásí: Kolo opraveno a jede se dál
  7. 3. etapa: Bavorsko: Konečně pořádná cyklostezka!
  8. 4. etapa: Rovinatá idylka i kopcovité peklo
  9. 5. etapa: Málem nocovali pod širákem
  10. 6. etapa: Považují nás za Američany
  11. 7. etapa: Průtrž mračen jako z hororu
  12. 8. etapa: Hvězdami v nočním lokále
  13. 9. etapa: Přátelští domorodí cyklisté
  14. 10. etapa: Ve francouzském pelotonu
  15. 11. etapa: Štěstí, že Francouzi jsou při nás...
  16. 12. etapa: 'Vezměte to po dálnici'
  17. 13. etapa: Deštivá tvář Francie