9°C
Majo pochází z obce Vinohrady nad Váhom a tvorbě časosběrných videí se začal věnovat zhruba před čtyřmi lety. Fotografování je jeho koníček a vášeň, které věnuje všechen svůj volný čas. O to víc fascinující je jeho tvorba. Za poslední dva roky vydal hned tři časosběrná videa zachycující slovenské krásy, to poslední s názvem Few Moments 3 (Několik okamžiků 3) je složené z přibližně 16 tisíc fotografií a podívat se na něj můžete níže. Stejně tak i na dva předchozí díly.
Jak jste se k focení dostal a proč jste si vybral zrovna slovenské krásy?
Ze začátku jsem si natáčel zážitky z turistiky a ze snowboardu na video. Později jsem v podobných videích na YouTube zahlédl i nějakou tu časosběrnou sekvenci. Nevěděl jsem, co to je a jak se to dělá, ale věděl jsem, že to je to, co chci. Když jsem se začal v tom více vrtat, nějak mě to chytlo a už nepustilo. Slovensko je moje rodná země a mám to tu rád. Je bohaté na přírodní krásy, které stále objevuji.
Jakou máte techniku a na kolik přibližně přišla? Jak dlouho Vám trvalo se s ní naučit?
Na začátku jsem si koupil fotoaparát za 80 € (cca 2050 Kč - pozn. red) a myslel jsem si, že s ním dobydu svět. Samozřejmě jsem rychle zjistil, že to není to pravé ořechové. Dnes mou techniku počítám na tisíce eur a stále je co dokupovat. Člověk se učí celý život, a stále přicházím na nové možnosti a zlepšováky.
Podle čeho si vybíráte místa?
Snažím se chodit na místa, kde ještě nebyl proveden dobrý časosběr, nebo na místa, která jsou málo známá a zasloužila by si, aby je poznal celý svět. Stále objevuji zajímavé lokality a věřím, že je jich ještě dost takových, které stojí za mou návštěvu.
Jak dlouho trvá takové časosběrné video natočit a sestříhat?
To je různé. Měl jsem video, které jsem složil za pět dní. Dnes si už na tom dávám záležet. Protože se tomu věnuji jen přes volný čas, trvá to dlouho. Celý projekt Few Moments trval čtyři roky. Ze začátku to byla videa z konkrétních lokalit. Po dvou letech jsem vybral nejlepší sekvence a nazval jsem to Few Moments. Každým dalším rokem přibyla jedna část.
Když fotíte v noci, spíte poblíž? Nebojíte se divoké zvěře, počasí, zlodějů?
Povětšinou nespím, ale věnuji se fotografování celou noc. Když si potřebuji zdřímnout, rozložím si spacák v blízkosti fotoaparátu. S divokou zvěří jsem měl jen dobré zážitky, proto jsem rád za každé setkání se zvěří. Stalo se už, že jsem musel utíkat i s výbavou před divočákem, ale to k nočnímu fotografování patří. Také mi liška ukousla kabel od vyhřívání objektivu během fotografování. S takovými nástrahami musím počítat vždy. Pro mě jsou střety s divokou zvěří samozřejmostí.
Co máte teď dalšího v plánu? Chystáte se i za hranice? Třeba i do Česka?
Možnosti jsou stále otevřené, nechávám prostor mé kreativitě a věřím, že nějaký nápad se brzy dostaví. Minulý rok jsem zkusil rumunské hory, ale nevyšlo nám počasí a stále pršelo a byly bouřky. To bych si rád zopakoval, ale už s dobrým počasím.
Kde se vám líbilo nejvíce? Máte pocit, že jste nějaké místo vynechal?
Určitě jsou pěkné lokality, o kterých ještě nevím. Líbilo se mi ve Vysokých Tatrách, také v Západních, ale i tam je toho hodně, co jsem nestihl oběhnout. Nebylo to poslední video a tak si na ně ještě najdu čas.
Jaká je vaše nejvtipnější příhoda z cestování? A máte i nějaký vyloženě negativní zážitek?
Byly i ne moc příjemné chvíle, zejména při setkání s nedobře naladěnými lidmi… Ale když se na hory vydám s dobrými parťáky, vždy je o zábavu postaráno. Třeba nedávno jsem s kamarádkou Lucií po tmě sestupoval z Roháčských ples v Západních Tatrách. Vždy spatříme divokou zvěř tak, že ve tmě svítí oči. Povětšinou není rozpoznatelné, s jakou zvěří máme co do činění. Tentokrát nám svítily oči za každou zatáčkou a chvíli se nám zdálo, že to kráčí po chodníku před námi. Tak jsme na sebe upozorňovali pískáním, tleskáním, hlasem. Dělali jsme všechno možné, abychom to odehnali do lesa, ale neúspěšně. Asi půl hodinu se objevovaly stále před námi. Až kousek před parkovištěm jsme to doběhli a zjistili, s čím jsme měli co do činění. Byli to jiní turisté s velmi slabými svítilnami, které vypadaly jako oči divoké zvěře.
